Experimentoval jsem se svým kotlem (zásobníkem) a nakonec jsem došel k závěru, že vypnutý kotel spotřebuje ještě více energie na ohřev vody (v nastaveném režimu), než na udržování teploty (opět nastavené) v noci.
To znamená, že se nešetří.
Kotel docela dlouho vychladne (pokud je kvalitní izolace) a přes noc se nezapíná často.
Musíte jej vypnout, když kotel nepoužíváte neustále, ale pouze v noci, to je zbytečné.
Ušetřit můžete nastavením (požadované) teploty ohřevu vody v bojleru, tedy nastavením na nižší stupeň.
Ušetřit můžete i správným používáním kotle, vše je zde jiné než centralizovaná teplá voda.
Voda by neměla téct jen tak, například myjeme nádobí, dřez je ucpaný zátkou, a ne pod proudem.
Je lepší se mýt ve sprše, ne se koupat.
Neohřívejte zbytečné objemy vody, to znamená, že objem kotle závisí na počtu uživatelů, na odběrných místech teplé vody,
zde nejsou potřeba žádné zásoby.
Mezi navlhčením těla a namydlením žínky se uzavře voda a tak dále.
To je samozřejmě nepříjemnost, ale dá se na to zvyknout.
autor otázky zvolil tuto odpověď jako nejlepší
komentovat
přidat do oblíbených odkaz děkuji
Roman es [2.1 kB]
Před 7 lety
Z hlediska úspory elektrické energie se stále vyplatí kotel vypnout, dělá to mnoho lidí. Dobrá tepelná izolace by měla zajistit, aby teplota vody zůstala vysoká po dostatečně dlouhou dobu. Je jasné, že se voda ochladí, ale její teplota může být stále přijatelná a objem bojleru by měl stačit na to, aby spotřebitelům zajistil teplou vodu.
Je tu ještě jedna strana, které byste měli věnovat pozornost – to jsou stíny. Jejich časté zapínání a vypínání vede k tvorbě vodního kamene na nich, což vede k jejich destrukci (korozi). Výměna topidel v kotli nemusí být tak složitá (i když o tom lze polemizovat), ale najít to správné může být velmi problematické (opět lze polemizovat, ale často to není jednoduché). Připočteme-li fakt, že mnoho lidí nerado leze do útrob kotle (a mnozí k tomu také nemají dostatečnou kvalifikaci), pak můžeme okamžitě usoudit, že vypnutí kotle bude přínosem nejen z hlediska úspory elektrické energie, ale také a to z hlediska prodloužení její životnosti.
Je samozřejmě na vás, abyste se rozhodli, takže zhodnoťte všechna rizika a pak se rozhodněte.
přidat do oblíbených odkaz děkuji
geos77 [51.6K]
Aby nedocházelo ke zničení topných těles, je v kotli (výrobcem) instalována hořčíková anoda, aby při běžné vodě a správném provozu nedocházelo k destrukci topných těles. A výměna topného tělesa v kotli svépomocí, ať se vám to líbí nebo ne, je legrační úkol, demontáž kotle vyžaduje specializované nástroje, které se jinde nepoužívají. – před 7 lety
romština [2.1 tis.]
Obecně s vámi souhlasím, ale fakta mluví za své. Narazil jsem na poměrně hodně kotlů s vadnými topidly a bohužel materiál topidel nehrál roli (výrobci jako běžní lidé rádi šetří nebo nedodržují pravidla technických procesů). Ale kvalita vody je jiný příběh. Někde je to normální, jinde ne, ale i normální voda vytvoří vodní kámen a to povede k prasknutí topných těles (fyzikální a chemické procesy nelze zrušit.). Ohledně nářadí mohu jen říci, že pokud je úkolem rozebrat a opravit, tak to lze provést běžným nářadím (většina kotlů). V dražším segmentu jsou kotle (od světových značek s přemrštěnými cenami), ale s nimi může být více trápení a zde sehraje svou roli speciální nářadí. – před 7 lety
Hlavním problémem nástroje je, že budete potřebovat speciální klíč na velkou matici ve tvaru TEN. – před 7 lety
komentovat
geos7 7 [51.6K]
Před 7 lety
Obecně byste měli počítat, ale myslím, že to nestojí za to, protože dobrý kotel má slušnou tepelnou izolaci a pokud se nespotřebovává voda, automatika zapne pouze topná tělesa, aby udržela určitou nastavenou teplotu. Pokud jej vypnete, voda se bude stále ochlazovat a její navrácení do předchozích teplotních parametrů bude vyžadovat určité náklady na energii.
Obecně platí, že musíte experimentovat. Ráno zkontrolujte teplotu vody v okamžiku zapnutí a na základě objemu a nastavené automatické teploty bojleru vypočítejte spotřebu elektřiny na jeho ohřev, poté bez vypínání zjistěte, kolik energie podle měřiče bude vynaložena na udržení nastavené teploty přes noc.
Aby to bylo jasnější: podívejme se například, kolik elektřiny se spotřebuje na elektroměr od 0 hodin do 8 hodin ráno. Druhý den kotel vypneme a uděláme to samé. Od první hodnoty odečteme druhou a zjistíme, kolik elektřiny se spotřebuje na udržení nastavené teploty.
Poté kotel zapneme a změříme spotřebu elektřiny až do vypnutí topných těles (zhasnutí kontrolky) A pak se rozhodneme, co je pro vás výhodnější.
komentovat
přidat do oblíbených odkaz děkuji
STEALTH [19.4 tis.]
Před 5 lety
Pokud z důvodu úspory energie potřebujete na noc vypínat kotel (zásobníkový ohřívač vody). To je, pokud je odpověď jednoznačná.
Pokud se ponoříme do detailů, pak není vše tak jasné.
Celkově je potřeba bojler k ohřevu studené vody, kterou potřebujeme pro domácí účely pro snadné použití – praní, praní atd. A v zásadě jsme samozřejmě připraveni snést nějaké náklady na zaplacení elektřiny vynaložené na ohřev vody . To, co ušetříte přes noc na pravidelném ohřevu chladicí vody, jsou haléře ve srovnání s nepříjemnostmi, které vám tato pochybná úspora přinese. Za prvé, ráno budete potřebovat čas na ohřev vody, to znamená, že kotel bude muset být zapnutý, než vstanete a půjdete na ranní cvičení, což znamená, že musíte vstát ještě dříve a zapnout jej. Třicetilitrový kotel zvýší teplotu vody z pokojové teploty na 60 stupňů asi za hodinu. Potřebuješ to? A abyste zaznamenali úsporu alespoň celých (a ne setin či desetin) kilowatthodin, budete to muset dělat alespoň měsíc. A jedna 100W žárovka ponechaná přes noc na záchodě tuto úsporu zcela vymaže..) Jestli je kde hledat úspory, tak tady rozhodně ne.
Pokud se chystáte na dva a více dní pryč, má smysl vytáhnout kotel ze zásuvky. Pak ano, měli byste jej po příjezdu zapnout a počkat.
Kotel zapínáme na jaře na konci topné sezóny, vypínáme na podzim na začátku topné sezóny.
Vzhledem k rostoucím cenám elektřiny se tým „SP“ rozhodl provést experiment s kotlem na ohřev vody, který používá mnoho rodin. Hlavní otázkou je, jak jej používat šetrně, tedy zda jej vypínat například na noc nebo při odchodu do práce. V materiálu budeme zvažovat tři složky: úspory, pohodlí a bezpečnost.
Co měříme?
Chtěli bychom hned poznamenat, že spotřeba teplé vody v každé rodině je individuální, takže se této otázky nedotýkáme.
Jako „testovací subjekty“ jsme zvolili dva kotle o objemu 80 a 50 litrů. Abychom vzali v úvahu odečty, použili jsme „chytrou zásuvku“ – zařízení, které ukazuje, kolik elektřiny jí prochází.
Provedli jsme celkem tři měření:
1. Jak dlouho trvá, než plně vychlazené kotle ohřejí vodu na 70 stupňů a kolik spotřebují elektřiny?
2. Kolik elektřiny spotřebují kotle na „pozadí“, tedy na udržení 70 stupňů, když jsou plně nahřáté a nespotřebovávají teplou vodu.
3. Kolik elektřiny je potřeba k ohřevu vody v kotlích, které jsou vypnuté 8 hodin.
První měření
Pomocí „chytré zásuvky“ jsme v ní uvedli nový tarif elektřiny v Balti – 5,6 lei za kW/h. Proto jsme se okamžitě rozhodli podívat se na spotřebu v lei. Vypustili jsme veškerou teplou vodu z 80litrového bojleru. Poté jsme jej zapnuli a začali měřit. Ukázalo se, že kotel se nahřál za 2,5 hodiny a spotřeboval 23,42 lei, tedy 4,36 kW/h.
Provedli jsme stejné manipulace s 50litrovým kotlem a čísla dopadly takto: vytápění za 1 hodinu 25 minut strávilo 13,13 lei, to znamená 2,34 kW/h.
Na všech fotografiích udává spodní řádek na „chytré zásuvce“ spotřebu v lei. První měření
Ukazatele jsou proporcionální k 80 litrovému bojleru. První měření
Druhé měření
Zkontrolovali jsme, kolik spotřebuje již nahřátý kotel na udržení požadované teploty, v našem případě 70 stupňů. K tomu jsme dvě hodiny nepoužili vodu. V tomto „režimu na pozadí“ spotřeboval zapnutý 80litrový kotel za 2 hodiny 1,05 lei, tedy 0,188 kW/h. Zajímavé je, že 50litrový kotel utratil na udržení nastavené teploty téměř stejnou částku – 1,03 lei, tedy 0,187 kW/h.
Na základě toho jsme spočítali, že pokud například odejde do práce a nevypne kotel, během 8 hodin nepřítomnosti vydá na udržování teploty cca 4 lei.
Druhé měření dvou kotlů.
Třetí měření
Poslední věcí, kterou jsme kontrolovali, byl „termo režim“, to znamená, že kotel nahřátý na 70 stupňů byl na 8 hodin vypnutý a sledovalo se, kolik elektřiny je potřeba k jeho zahřátí. Svědectví se ukázalo jako velmi zajímavé.
80litrový kotel sotva vychladl a při opětovném zapnutí vynaložil na dohřev pouze 1,47 lei a ne 4 lei, jako by byl zapnutý 8 hodin. Ale 50litrový kotel na 8 hodin stojící odpojený od sítě neutratil ani korunu za přitápění. Po zapnutí ukazoval, že teplota v něm neklesla. Předpokládali jsme, že možná poněkud špatně fungovalo čidlo termostatu v 50litrovém bojleru, které mělo detekovat, že se voda alespoň trochu ochladila. Vzhledem k tomu, že 80litrový kotel vynaložil velmi málo na přitápění, můžeme usoudit, že zařízení sotva vychladlo.
Výsledky třetího měření byly nejvíce neočekávané.
Jak pohodlné a bezpečné je vypnout a nevypínat?
Na základě údajů získaných v našem experimentu se ukazuje, že kotel spotřebuje nejvíce elektřiny na ohřev studené vody na danou teplotu. Čili pokud je kotel přes den často používán, je lepší jej nevypínat, aby se voda úplně neochladila. Pokud se však kotel nepoužívá např. cca 8-10 hodin, je výhodné jej vypnout.
Jelikož spotřeba teplé vody je u každého jiná, pro názornost jsme nasimulovali situaci, kdy je vypnutí kotle nejoptimálnější. Například v domě bydlí 1-2 lidé, kteří chodí každé ráno do práce a jsou mimo domov asi 8 hodin. V tomto případě můžete nahřátý kotel vypnout celou noc, poté jej ráno zapnout, použít určité množství vody a ohřát vodu na 70 stupňů. A před odchodem do práce kotel zase vypnout, ale nechat nahřátý. Když přijdete z práce, zapněte ho, ohřejte na 70 stupňů a použijte a před spaním zase vypněte a ráno ho nechte teplý. V tomto případě je to pohodlné, protože teplá voda je vždy k dispozici, a ekonomické, protože kotel nestihne vychladnout za 8 hodin a nemusí být zapojen do sítě.
Když už mluvíme o úsporách a pohodlí, neměli bychom zapomínat na bezpečnost používání kotlů. Odborníci doporučují nenechávat při odchodu z domova elektrické spotřebiče zapojené do zásuvky.
Kromě faktorů uvedených v experimentu existují další, které ovlivňují spotřebu elektřiny:
1. V různých ročních obdobích se může množství elektřiny pro ohřev vody v kotli měnit. Záleží také na teplotě místnosti, kde je zařízení uloženo.
2. Typ kotlů, jejich topná tělesa, přítomnost vodního kamene atd.
3. Ohřev vody na pokojovou teplotu, která už nějakou dobu sedí v kotli, bude rychlejší než ohřev vody přímo z vodovodu. To platí zejména v zimě, kdy je teplota vody z kohoutku poměrně nízká.
Provedený experiment je novinářský, nikoli vědecký. Pokud tedy znáte optimálnější způsob využití kotle, napište o něm do komentářů.
Konstantin Khairetdinov
Viz také:
