Článek prezentuje výsledky stomatologického vyšetření 120 pracovníků drůbežářské výroby. Na základě výsledků vyšetření byla stanovena intenzita kazivosti tvrdých zubních tkání, úroveň ústní hygieny, prevalence nekazivých zubních lézí a stupeň zánětlivých onemocnění parodontu, cheilitida, glositida, stomatitida v závislosti na délka služby na drůbežárně.
Vliv škodlivých výrobních faktorů na zdraví ústní dutiny zaměstnanců drůbežáren
Článek prezentuje výsledky stomatologického vyšetření 120 zaměstnanců drůbežárny. Po vyšetření byla definována intenzita kazivosti tvrdých zubních tkání, úroveň ústní hygieny, prevalence nekariózních poškození a míra zánětlivých onemocnění paradoncia, cheilitidy, glositidy, stomatitidy v závislosti na praxi v drůbežárně.
V procesu intenzivního rozvoje moderního zemědělství je studium role škodlivých a zdraví souvisejících faktorů v pracovním prostředí včasné a velmi důležité. Nepříznivé pracovní podmínky přispívají ke vzniku různých patologických procesů v lidském těle [1]. Jedním z nejintenzivněji se rozvíjejících odvětví zemědělství v posledních letech je chov drůbeže. Vysoká koncentrace drůbežího materiálu a jeho nechodící podmínky vedly ke vzniku specifických nepříznivých faktorů v průmyslovém chovu drůbeže. Ve vzdušném prostředí této výroby byly stanoveny vysoké koncentrace prachu složitého složení, různých škodlivých plynů, ale i bakteriální a plísňové kontaminace. Současně mnoho indikátorů překračuje maximální přípustné koncentrace nebo maximální přípustné limity stanovené GOST pro vzduch v pracovní oblasti [2]. Dlouhodobé působení komplexu výrobních faktorů může současně se zhoršováním zdravotního stavu pracovníků vést k patologickým změnám sliznice dutiny ústní (OM), onemocnění parodontu a tvrdých zubních tkání [3].
Extrémně vysoká prevalence onemocnění zubů a parodontu v pracující populaci vyžaduje zvláštní pozornost věnovanou podmínkám a povaze pracovní činnosti člověka a jejich dopadu na zdraví [4]. V tomto ohledu je neméně důležité zlepšit organizaci stomatologické péče o pracující populaci, včetně pracovníků drůbežárny, kteří se rovněž potýkají s určitou skupinou škodlivých faktorů [5].
Na základě studie byly laboratorní metodou hodnoceny hygienické ukazatele pracovních prostor. Bylo zjištěno, že prach v prostorách, kde jsou ptáci chováni, je smíšeného původu. Skládá se převážně z organických částic: chmýří, peří, lupů a ptačích exkrementů. Zároveň se v něm mohou nacházet částice rostlinného, živočišného a minerálního původu, které jsou součástí krmiva, a také oxid křemičitý. Zvýšenou prašnost provázejí výrobní procesy, jako je odchyt a utracení drůbeže, čištění výrobních prostor a distribuce krmiva. Během těchto procesů se množství prachu několikrát zvyšuje a dosahuje 43,2 mg/m6. m (při MPC – XNUMX mg/mXNUMX). Kromě těchto důvodů závisí celkové množství prachu v drůbežárnách na výkonu a účinnosti větrání a typu zařízení. Přítomnost škodlivých plynů (amoniak, sirovodík, oxid uhličitý) ve vzduchu v drůbežárnách je spojena s činností ptačího těla a rozkladem organického substrátu (trus, stelivo, krmivo atd.). Koncentrace těchto plynných nečistot se výrazně zvyšují v chladném a přechodném období roku.
Zdrojem plísňového a bakteriálního znečištění ovzduší v pracovní oblasti jsou sami ptáci. Analýzy odhalily vysoké úrovně kontaminace vzduchu v drůbežárnách, kde je průměrný celkový počet mikrobů 1950 a počet kolonií plísní je 1460 CFU. Drůbežárny mají navíc intenzivní produkční hluk. V drůbežárnách dosahovala hladina hluku v některých případech horní hranice normy a dosahovala 56-85 dBA.
Studie produkčního mikroklimatu ukázala, že v prostorách, kde se drůbež chová, dochází k odchylkám od přípustných norem teploty, relativní vlhkosti a rychlosti vzduchu.
Účel výzkum byla studie stavu chrupu pracovníků na drůbežích farmách v Republice Bashkortostan.
Materiály a metody
Bylo vyšetřeno 120 lidí z Bashkirskaya Poultry Farm OJSC ve věku od 25 do 52 let. Všichni byli rozděleni podle praxe: 1. skupina – pracovníci s praxí do 5 let (19 osob), 2. skupina – od 5 do 10 let (42 osob) a 3. skupina – 10 let a více (59 osob) . Kontrolní skupinu tvořilo 67 lidí odpovídajících pohlaví a věku hlavních skupin, kteří žili ve stejné oblasti a nepracovali na drůbežích farmách. Průzkum byl proveden v souladu s doporučeními WHO (1985). Byl hodnocen stav tvrdých zubních tkání, periodontálních tkání a sliznice dutiny ústní. Kritériem výběru pro studijní skupinu bylo: souhlas s účastí ve studii, práce na drůbežářské farmě, absence špatných návyků, jako je kouření a zneužívání alkoholu.
Výsledky klinických dat byly podrobeny variačně-statistickému zpracování pomocí Student-Fisherova testu s definicemi aritmetického průměru (M), jeho chyby (m), kritéria (t) a pravděpodobnosti nulové hypotézy (Pt). Tyto výsledky byly považovány za spolehlivé, pokud procento dovolené chyby nebylo větší než 5 %, tj. p˂0,05. Všechny výpočty byly provedeny pomocí počítačového programu MS Office 2007, SPSS 11,5.
Výsledky výzkumu
Při komplexním stomatologickém vyšetření pracovníků drůbežárny byla úroveň hygieny dutiny ústní dle OHI-S indexu v kontrolní skupině 1,6±0,11, ve skupině s praxí od 1 do 5 let – 1,7±0,14, ve skupině s. zkušenosti od 5 do 10 let – 2,1±0,07 a ve skupině s praxí nad 10 let – 2,4±0,4 (rozdíly v datech třetí skupiny jsou významné oproti první a kontrolní skupině, p˂0,05). Úroveň ústní hygieny v kontrolní, první a druhé skupině byla hodnocena jako neuspokojivá a ve třetí – jako špatná.
Při vyšetření chrupu byla zjištěna vysoká intenzita a prevalence zubního kazu u vyšetřených ve druhé a třetí klinické skupině, v první skupině tento index udával průměrný stupeň prevalence zubního kazu. V první skupině byl indikátor CP 9,1±0,03, ve druhé – 12,3±0,08 a ve třetí – 15,1±0,07. Koeficient kontrolní skupiny byl 9,4±0,02 (rozdíly v datech ze třetí skupiny jsou významné vzhledem k první a kontrolní skupině, p˂0,05).
Stanovení indexu PMA umožnilo posoudit stupeň zánětu parodontálních tkání. Ve skupině pracovníků s praxí do 5 let nemělo 3,1±0,02 % vyšetřených zánět v parodontálních tkáních, mírný stupeň zánětu byl zjištěn u 51,1±0,05 %; ve skupině s 5 až 10 letou praxí byl mírný stupeň zánětu diagnostikován u 31,6±0,40 % a nebyly identifikovány osoby s intaktním onemocněním parodontu (rozdíly jsou významné, p˂0,05). Ve skupině s více než 10letou praxí nebyla zjištěna absence zánětu a mírný zánět parodontálních tkání. Průměrný stupeň zánětu parodontu v 1. skupině byl stanoven u 38,4±0,02 %, ve 2. skupině – u 56,8±0,04 % vyšetřených a ve 3. skupině – u 68,6±0,5 % (rozdíly jsou významné, p˂0,05). Těžký zánět ve skupině se zkušeností do 5 let byl diagnostikován u 7,4±0,02 %, od 5 do 10 let – u 11,6±0,08 % a ve skupině se zkušeností nad 10 let – u 31,4 ±0,15 % vyšetřených (rozdíly jsou významné, p˂0,05). S přibývajícími pracovními zkušenostmi na drůbežárně tedy došlo ke snížení počtu lidí s intaktní parodontózou. V kontrolní skupině byla nepřítomnost zánětu v parodontálních tkáních stanovena u 9,7±0,14 %, mírný zánět u 50,4 %±0,04, střední zánět u 35±0,6 % a těžký zánět pouze u 4,9±0,02 % vyšetřených (rozdíly jsou významné vzhledem k hlavním skupinám, p˂0,05).
Při komplexním stomatologickém vyšetření pracovníků exponovaných škodlivým faktorům v drůbežářské výrobě byla patologická abraze častější u nekazivých lézí, a to ve výši 49,5±4,4 %. Častěji byla patologická abraze zjištěna na předních zubech a činila 81,7±4,6 %. V kontrolní skupině byla tato patologie diagnostikována u 28,8±2,1 % případů (rozdíly jsou významné ve srovnání s hlavními skupinami, p˂0,05).
Druhou nejčastější nekariózní lézí byl klínovitý defekt – u 6,9±1,6 % pracovníků; v kontrolní skupině byl tento údaj stejný – 6,2±4,3 %. Hyperestézie I. a II. stupně se vyskytovala přibližně stejně u pracovníků i v kontrolní skupině a činila 32,4±4,6 % případů. Nekariézní léze se objevily u pracovníků po 5 a více letech práce, v kontrolní skupině byly nekariézní léze identifikovány ve druhé věkové skupině, v první skupině se vyskytly ojedinělé případy.
Průzkum SOP odhalil vysoký výskyt nemocí mezi pracovníky v tomto odvětví. Byly diagnostikovány u 84,5±3,2 % vyšetřených pracovníků, v kontrolní skupině – u 4,8±0,4 % (rozdíly jsou signifikantní, p˂0,05). Zároveň s přibývajícími pracovními zkušenostmi dochází k výraznému nárůstu frekvence patologie močových cest. Mezi stížnostmi týkajícími se dutiny ústní převládaly: svědění, pálení, zarudnutí a otok červeného okraje rtů. Navíc u 69,0±1,55 % pracovníků drůbežárny byla při sběru anamnézy zjištěna chronická průvodní onemocnění ve formě alergické rýmy, rinosinusitidy, alergické kožní dermatitidy, chronické alergické bronchitidy a bronchiálního astmatu.
Vedoucí místo ve skupině onemocnění močových cest mezi pracovníky Bashkirskaya Poultry Farm OJSC zaujímá cheilitida alergické etiologie. U pracovníků s praxí do 5 let byla cheilitida diagnostikována u 26,3±2,4 % pracovníků, ve skupině s praxí 5 až 10 let – u 66,7±0,07 %, ve skupině s praxí nad 10 let tento údaj dosáhl 89,8±0,6 % (rozdíly jsou významné mezi ukazateli hlavních skupin, p˂0,05). V kontrolní skupině byla cheilitida diagnostikována u 11,1 ± 2,4 % vyšetřených (rozdíly jsou významné oproti hlavním skupinám, p˂0,05). Vysokou prevalenci alergické cheilitidy mezi pracovníky a nárůst frekvence její diagnózy s přibývajícími pracovními zkušenostmi na drůbežárně lze vysvětlit vysokou citlivostí těla, sliznice dutiny ústní a červeného okraje, zejména na nepříznivé výrobní faktory , což jsou ve většině případů alergeny pro lidský organismus.
Velký počet pracovníků měl traumatické léze dutiny ústní, které byly zjištěny u 65,6±2,44 % hlavního souboru. V kontrolní skupině byla frekvence této patologie hodnocena jako vysoká a činila 31,3±6,73 % vyšetřených (rozdíly jsou signifikantní vzhledem k hlavním skupinám, p˂0,05).
U 19,0±1,12 % pracovníků s praxí nad 10 let byla zjištěna ložiska hyperkeratózy na bukální sliznici. V kontrolní skupině byl tento patologický proces nalezen ve 4,6±0,13 % (rozdíly jsou významné oproti hlavním skupinám, p˂0,05). Případy aftózní stomatitidy nebyly zjištěny ve skupině pracovníků s praxí do 5 let, u pracovníků s praxí od 5 do 10 let a od 10 let a výše byla aftózní stomatitida diagnostikována u 3,6 % ± 1,12 pracovníků. U všech vyšetřených pacientů byly afty ve stádiu epitelizace. Tato patologie nebyla detekována v kontrolní skupině (rozdíly jsou významné ve srovnání s hlavními skupinami, p˂0,05).
Komplexní zubní vyšetření pracovníků na Bashkirskaya Poultry Farm OJSC tak odhalilo vysokou prevalenci onemocnění tvrdých tkání zubů kariézního a nekazivého původu, zánětlivých onemocnění parodontální tkáně, červeného okraje rtů a ústní sliznice. ve srovnání s kontrolní skupinou. V tomto případě byly léze ústní sliznice alergické povahy. Na základě anamnézy bylo zjištěno, že 69 % pracovníků drůbežárny má chronická průvodní onemocnění ve formě alergické rýmy, rinosinusitidy, alergické kožní dermatitidy, chronické alergické bronchitidy a průduškového astmatu. Všechny tyto údaje naznačují významný nepříznivý vliv faktorů výroby drůbeže na zdraví ústní dutiny pracovníků. U této kategorie pracovníků je nutné vyvinout algoritmy pro diagnostiku, prevenci a léčbu zubních onemocnění.
M.F. Kabirová, A.A. Gerasimová, L.P. Gerasimová, I.N. Usmanová, L.M. Masyagutova, I.D. Zakirová
Bashkirská státní lékařská univerzita
Ufa Výzkumný ústav pracovního lékařství a ekologie člověka
Centrální okresní nemocnice Avdonského okresu Republiky Bashkortostan
Kabirova Milyausha Fauzievna – doktorka lékařských věd, docentka Kliniky terapeutické stomatologie s kurzem IPO
Literatura:
1. Besko V.N. Struktura nemocnosti z povolání na regionální úrovni / V.N. Besko // Zdravotnictví Ruské federace. – 2009. – č. 3. – S. 37-39.
2. Masyagutova L.M., Bakirov A.B., Rybakov I.D. Role pracovních podmínek při rozvoji imunitních poruch u pracovnic na drůbežích farmách // Kazan Medical Journal. – 2011. – T. 92, č. 2. -S. 462-465.
3. Kabirova M.F., Giniyatullin I.I., Bakirov F.B. Vliv nepříznivých faktorů při výrobě ethylbenzenu a styrenu na stav parodontálních tkání // Kazan Medical Journal. – 2008. – T. 89, č. 4. – S. 526-528.
4. Bakirov A.B. Riziko zdraví při práci pro pracovníky při výrobě a rafinaci ropy / G.G. Gimranová, L.K. Karimová, E.T. Valeeva // Ochrana zdraví obyvatel průmyslových regionů: strategie rozvoje, inovativní přístupy a perspektivy: Materiály celoruské vědecké a praktické konference s mezinárodní účastí. Jekatěrinburg, 28.-30. října 2009 – Jekatěrinburg, 2009. – s. 216-219.
5. Balkarov A.O. Potřeba a struktura metod zubní ortopedické rehabilitace pracovníků v nebezpečných odvětvích: abstrakt práce. . dis. Ph.D. Miláček. Sci. – M., 2009. – 16 s.
