Pravděpodobně každý člověk slyšel o takovém ptáku, jako je obyčejná křepelka. Pravda, většina lidí je zná jen jako zdechliny prodávané v obchodech nebo s jejich vejci. Málokdo si myslí, že je to také úžasný mazlíček – nenáročný, veselý a dokonce užitečný. Ale než se do toho pustíte, je vhodné se o křepelce dozvědět více.
Křepelka obecná – co je to za ptáka
Křepelky znají lidé po mnoho staletí. A téměř celou tu dobu se používají v různých oblastech – od vaření až po dekorativní účely. Křepelka byla chována v mnoha oblastech Ruska, nemluvě o jiných zemích, právě jako pěvec. A ve Střední Asii jsou křepelčí zápasy populární po mnoho staletí – bohatí lidé, kteří se vzrušují, vyhrávají a prohrávají jmění!
Jak vypadá křepelka – popis místa, kde žije
Křepelka je poměrně kompaktní pták s délkou těla 16 až 21 cm a hmotností asi 90-130 g. Peří je navrženo tak, aby maskovalo nepřítele a ne přitahovalo samičku, jako někteří jiní krásnější ptáci . Proto je barva maskovací – celé tělo, krk, ocas, hlavy jsou pokryty černými a hnědými pruhy různých délek a tvarů. U některých jedinců jsou v blízkosti očí vidět načervenalé skvrny. Samci mívají o něco jasnější opeření, ale nejsou zde žádné výrazné rozdíly.
Krátký ostrý zobák se výborně hodí k lovu drobného hmyzu, ale i ke sběru semen, pupenů a výhonků.
Je to legrace! I když křepelky dobře létají, raději vedou suchozemský způsob života, vzlétají pouze v okamžicích nebezpečí a když je třeba překonat značnou vzdálenost.
Mnoho lidí se také zajímá o to, kde žije křepelka. Oblast jejich rozšíření je poměrně široká. Ptáky můžete vidět v západní Asii, Africe a Evropě. V Rusku se také vyskytují, ale hlavně v západní části – k jezeru Bajkal.
Kde křepelky zimují v přírodě
Navzdory své malé velikosti a zdánlivé neohrabanosti jsou křepelky stěhovavými ptáky. Z obrovského oddělení galliformes odlétají jen oni a němé křepelky na zimu do teplých krajin. Většina ptáků zimuje ve střední Africe a jihozápadní Asii.
Na podzim, kdy se na pole sype pšenice, oves a další obiloviny, jsou hlavní potravou pro křepelky. Ptáci aktivně jedí a přibývají na váze, což jim umožňuje snadno překonat obrovské vzdálenosti – létat mnoho tisíc kilometrů během několika týdnů.
Do své rodné země se vracejí na začátku dubna – v polovině května (čím severněji, tím později), aby se vylíhla mláďata a celý cyklus se opakoval.
Strava obyčejné křepelky
Strava divokých a domácích jedinců se výrazně liší – to je třeba vzít v úvahu při zahájení křepelky jako domácího mazlíčka.
Čím se živí křepelka ve volné přírodě
Většina stravy divokých křepelek je rostlinná. Především se jedná o semena různých rostlin a také mladé výhonky. Když však není jiná potrava, rádi si pochutnávají na mladých poupatech.
Je to legrace! Od dob Ivana Hrozného byly křepelky považovány za skutečnou pochoutku – jejich vejce i maso byly velmi ceněné.
Ptáci také rádi jedí hmyz, který se hojně vyskytuje na polích. Křepelky nejsou určeny k lovu červů – zobák je příliš krátký na to, aby efektivně dostal kořist zpod země.
Funkce chovu
Mnoho odborníků, kteří vědí, kdo je křepelka a jaké jsou rysy jejich životního stylu, poznamenává, že ptáci nezáří zvláštní inteligencí. Často se stávají kořistí nejen lovců a volně žijících ptáků, ale také predátorů – vlků, lišek a dokonce i domácích psů a koček.
Aby populace rostla alespoň pomalu, ale samice kladou velké množství vajíček – cca 10-20 najednou! Varlata jsou celkem malá, asi 9-18 g. Jelikož hnízda nejsou uspořádána na větvích, ale přímo na zemi, má skořápka maskovací barvu – plavou s hnědými skvrnami.
Samička vajíčka inkubuje sama – samec se zákroku nijak neúčastní. Líhnutí trvá 15 až 17 dní, poté se v hnízdě objeví drobná mláďata.
Křepelka jako domácí mazlíček
Když jsme zjistili, co je křepelka, stojí za to přejít k nejdůležitější věci – je vhodná jako domácí mazlíček. K dnešnímu dni existuje mnoho plemen domácích křepelek. Někteří z nich se navenek téměř neliší od divokého příbuzného (například faraoni, Mandžusko a Japonci), zatímco jiní mají zcela odlišný vzhled – jsou větší a bílí (Texané).
Dávejte pozor! Je třeba krmit ptáky dvakrát denně a dávat jim tolik krmiva, kolik jich sežere za 15-20 minut, aby se zabránilo překrmování.
Tím, že žili s lidmi po mnoho generací, zcela zdomácněli a odedávna se stali oblíbenými obyvateli krahujců a dokonce i kurníků. Koneckonců, křepelky vycházejí dobře s ostatními ptáky – především proto, že jsou často chovány v oddělených klecích.
Je možné chovat a chovat, jaké podmínky jsou potřeba
Divoká křepelka luční, jednou v kleci, se chová vyděšeně a strnule jen prvních pár dní. Poměrně rychle si ale uvědomí, že v zajetí je život nejen uspokojivější, ale také mnohem bezpečnější. Malá velikost klecí obvykle ptákům nevadí – v takových podmínkách se cítí skvěle.
Divoké křepelky můžete chovat doma. Vyplatí se ale předem zvážit, zda je to nutné. Jedním z hlavních plusů (a zároveň mínusů) je jejich schopnost zpívat. Mnoho znalců za starých časů začalo více než tucet křepelek, aby lahodily jejich uším. Těžko ale jejich výkřiky nazvat zpěvem – v lepším případě cvrlikáním. Jejich zvuky samozřejmě nejsou tak pronikavé jako například krůty, ale přesto dost hlasité. A tahle písnička se nelíbí všem.
S chovem problémy většinou nevznikají. Koncem jara nebo začátkem léta naklade křepelka vajíčka (samozřejmě pokud žije v kleci se samcem, který je dokáže oplodnit) a inkubuje je do půlměsíce. U volně žijících ptáků je to mnohem snazší – domácí ptáci už dávno ztratili reprodukční pud, a přestože kladou vajíčka (několik stovek po celý rok), už si k jejich vylíhnutí nesedají. Majitelé musí k vylíhnutí kuřat používat inkubátor.
Je třeba zjistit, kde křepelka v zajetí žije. Vhodná je malá klec – zakoupená nebo vlastnoručně vyrobená. Plocha nemusí být velká – pro pár křepelek stačí rozměr 50×30 cm a pro samotáře lze klec zmenšit jedenapůlkrát.
Důležité! Krmítko je vhodné umístit mimo klec – křepelky mají nepříjemný zvyk tam lézt tlapkami a dokonce se na jídlo vysrat.
Výška by měla být vybrána pečlivě. Někteří majitelé se domnívají, že čím vyšší klec, kde křepelka žije, tím šťastnější bude. Ve skutečnosti není. Ptáci začnou skákat ve snaze vzlétnout a často tlučou hlavou do stropu a vážně se zraní. Ne každý bude chtít vědět, jak vypadá křepelka s rozbitou hlavou, zvláště pokud je domácí zvíře chováno pro děti. Proto bude stačit výška 25-30 cm.
Čím se křepelka živí, jaké krmivo je vhodné
Základem ptačí potravy jsou obilí, výhonky a hmyz. Chování ptáka v kleci v městském prostředí, obnovení takové stravy bude velmi problematické. Pokud lze zrna stále zakoupit ve specializovaných prodejnách, majitel bude stěží chtít chytat chyby a mouchy. Hmyz je ale zdrojem vápníku a bílkovin, takže bez nich mazlíček nedostane vyváženou stravu.
Doporučuje se, aby ptákům byla podávána speciální krmná směs pro křepelky. Jeho cena není příliš vysoká – několik desítek rublů za kilogram. Toto množství jídla vystačí na měsíc. I když to není přesně to, co křepelka na louce nejí, je to docela slušná náhrada, díky které ptáčci žijí dlouho a cítí se skvěle po celou dobu, která jim byla přidělena.
Pokud není možnost zakoupit specializované krmivo pro křepelky, majitelé musí využít dostupné možnosti. Za takových okolností bude optimální následující poměr:
- obiloviny (pšenice, oves, ječmen, proso) – 50-55%;
- jídlo a koláč – 20-30%;
- krmivo pro zvířata – 4-8%;
- krmné kvasnice – 3-6%;
- bylinná mouka – 3-5%;
- minerální přísady – 5-6%;
- krmný tuk – 1-2%.
Za jediný den připadá na jednoho dospělého ptáka asi 30–35 g potravy. A čím se křepelka během růstu živí? Obecně platí, že strava by měla být přibližně stejná, ale měla by být větší zaujatost ve prospěch krmiva pro zvířata a krmných kvasnic. První by měla představovat asi dvakrát tolik a druhá – jeden a půl. Minerální přísady však potřebují mnohem méně – pouze 1-2%. To je způsobeno tím, že kuřata a rostoucí ptáci ještě nezačali spěchat, a proto spotřeba vápníku není tak velká.
Musíte se také ujistit, že ptáci mají vždy čistou vodu. Vhodné jsou jak běžné napáječky, tak speciální bradavkové.
K poznámce! Ve věku 40–45 dnů křepelky úplně vyrostou a můžete přejít na stravu pro dospělé.
Když majitel ví o křepelkách – jejich životním stylu, stanovišti, stravě a mnoha dalších užitečných jemnostech, nebude čelit spoustě problémů při jejich údržbě a reprodukci.
