V tomto krátkém článku nebudu předstírat absolutistické tvrzení, včetně toho, že křesťanství je jaksi důležitější než jiná světová náboženství. Proto předem odmítám všechny možné útoky v tomto duchu. Účelem tohoto článku je poskytnout informace o sedmi smrtelných hříších zaznamenaných v křesťanském učení.
Ale nejdřív, proč jsem se najednou rozhodl o tom psát? Důvodem byl film „Sedm“, ve kterém se jeden soudruh představil jako nástroj Boží a rozhodl se potrestat vybrané jedince, jak se říká, bod po bodu, tedy každého za nějaký smrtelný hřích. Jen jsem ke své hanbě najednou zjistil, že nedokážu vyjmenovat všech sedm smrtelných hříchů. Tak jsem se rozhodl tuto mezeru vyplnit.
Сsmrtelný hřích v křesťanství je vážný hřích, který znamená ztrátu spásy duše v nepřítomnosti pokání. Tento termín je široce používán v katolické teologii, kde je vyvinuta doktrína, která rozlišuje mezi těžkými a všedními hříchy. Termín je také používán podobným způsobem v některých nekatolických církvích, včetně pravoslaví. Ale neexistuje žádná taková definice smrtelného hříchu, která je obsažena ve specifické katolické nauce.
Wikipedia
В V tomto článku se pokusím čtenáři připomenout a upozornit na hřích vedoucí ke smrti. Cílem je připomenout, čemu jsme přestali dávat důležitost a pozornost. Hřích život neprodlužuje, ale spíše uhasíná. S projevy hříchu se setkáváme každý den, projevuje se v různých oblastech našeho života. Vidíme to kolem sebe v reálném životě na internetu a v televizi. Je důležité pochopit a nezapomenout, že hříšná přirozenost obklopuje vás a svět, ve kterém se nacházíte, pamatujte na to a buďte plně vyzbrojeni, zabraň hříchu vstoupit do tvého života.
Сsmrtelný hřích nevychází z biblických textů a není přímým Božím zjevením, ale Bible odhaluje a varuje před každým z těchto sedmi hříchů, pokusím se to zprostředkovat co nejvíce.
Stručně o tom, odkud se vzala doktrína sedmi smrtelných hříchů:
Nejprve řecký mnich-teolog Evagrius z Pontu sestavil seznam osmi nejhorších lidských vášní. Oni byli (v sestupném pořadí závažnosti): pýcha, marnivost, acedia, hněv, smutek, lakomství, chtíč a obžerství. Pořadí v tomto seznamu bylo určeno mírou orientace člověka na sebe, na své ego (tedy pýcha je nejsobečtější vlastnost člověka a tudíž nejškodlivější).
Na konci 6. století papež Řehoř I. Veliký zredukoval seznam na sedm prvků, zavedl pojem marnivost do pýchy, duchovní lenost do sklíčenosti a přidal také jeden nový – závist. Seznam byl mírně přeuspořádán, tentokrát podle kritéria opozice vůči lásce: pýcha, závist, hněv, sklíčenost, chamtivost, obžerství a smyslnost. (to znamená, že pýcha je více proti lásce než ostatní a je proto nejškodlivější).
Později křesťanští teologové (zejména Tomáš Akvinský) Namítali přesně proti tomuto řádu smrtelných hříchů, ale byl to tento řád, který se stal hlavním a platí dodnes. Jedinou změnou v seznamu papeže Řehoře Velikého bylo v 17. století nahrazení konceptu sklíčenosti lenochod.
Vzhledem k tomu, že se na sestavování a dokončování seznamu sedmi smrtelných hříchů aktivně podíleli představitelé převážně katolické církve, dovolím si tvrdit, že to není zcela aplikovatelné na pravoslavnou církev a zejména na jiná náboženství. Věřím však, že bez ohledu na náboženství a dokonce i pro ateisty bude tento seznam užitečný. Jeho aktuální verzi shrnuje následující tabulka.
Článek „7 smrtelných hříchů a zdraví“ se může zdát zajímavý, vezmeme-li v úvahu dopad těchto hříchů na lidský organismus z pohledu moderní vědy. A věc se samozřejmě neobešla bez „vědeckého“ zdůvodnění těch přirozených vlastností lidské povahy, které byly zařazeny na seznam nejhorších.
ДPodívejme se na těchto sedm hříchů a na to, co o nich říká Písmo svaté. Bible má dostatek slov k tomu, aby odvedla člověka od hříchu. Prosím, nesuďte přísně, pokud jsem to nebyl schopen plně ilustrovat.
1. Pýcha – to je přílišná víra ve vlastní schopnosti, která se dostává do rozporu s velikostí Pána. V Bibli v knize proroka Jeremiáše se to píše
(Jer.50:31-32) „Hle, jsem proti tobě, pýcho, praví Panovník Bůh zástupů, neboť přišel tvůj den, čas tvého navštívení. A pýcha klopýtne a upadne, a nikdo ho nepozdvihne; A zapálím oheň v jeho městech a pohltí ho všude kolem.”
Tento verš nám jasně ukazuje, jak Pán Bůh jedná s pýchou.
2. Závist – nelibost při pohledu na štěstí někoho jiného a potěšení z jeho vlastního neštěstí. Písmo svaté v knize Šalomounových podobenství mluví velmi jasně o závisti..
(Přísl. 14:30) “Laskavé srdce je život pro tělo, ale závist je prohnilost kostí.”
3. Hněv – To je pocit silného rozhořčení a rozhořčení.
(Přísl. 27:3) „Těžký je kámen, tíha a písek; ale hněv blázna je větší než oba.”
4. Lenost – To je vyhýbání se duchovní a fyzické práci. Je psáno v Božím slově
(Přísl. 26:13-16) „Len praví; „Na cestě je lev! lev na náměstích! Dveře se otáčí na hácích a lenochod na posteli. Lenochod strčí ruku do šálku a je pro něj těžké, aby si ji přivedl k ústům. Lenochod je ve svých vlastních očích moudřejší, těch sedm, kteří odpovídají zamyšleně.”
5. Chamtivost – to je přílišná touha po hmotném obohacení, žízeň po zisku, odmítání a neznalost duchovních principů.
(2. Kor. 9:6) „Řeknu toto; Kdo skoupě seje, skoupě také sklidí; a kdo štědře seje, štědře také sklidí.”
6. Žaludek lahodí – jedná se o neomezenou touhu konzumovat více jídla, než je pro tělo potřeba. V knize Ježíšův syn Sirachův
(Pane 37) psaný; «Neboť z přílišné práce pochází nemoc a sytost vede k choleře.”
7. Volnost – To je vášnivá touha po tělesných potěšeních.
(Gal.5:19) „Skutky těla jsou známé; Jsou to cizoložství a smilstvo, nečistota a chlípnost.”
(1. Jana 2:1–2) „Dítky moje, toto vám píšu, ať hřešíte jakkoli, ale kdyby někdo zhřešil, máme přímluvce u Otce, Ježíše Krista, spravedlivého. On je smírnou obětí za naše hříchy, a nejen za naše, ale i za hříchy celého světa.“
ТGeologové tvrdí, že každý člověk bez výjimky byl od dob Adama a Evy poškozen hříchem. Hřích zatemňuje mysl, oslabuje a uchvacuje vůli a stlačuje lidské srdce smutkem a sklíčeností. Blahoslavený je ten, kdo si uvědomuje příčinu svého smutku – hříšnost, a ne životní okolnosti nebo činy jiných lidí. Správná diagnóza vede také k uzdravení – skrze snahu o spravedlnost, skrze pokoru, pokání a mírnost.
НNesmíme zapomínat, že jakýkoli hřích nás odvádí od Boha, zdroje života, a nesmíme zapomínat, že hřích je nebezpečný, protože s sebou nevyhnutelně nese další hříchy.
PS Vyjadřuji svou vděčnost Andrey Koltsovovi za jeho myšlenky, které tvořily základ tohoto článku, stejně jako celému webu s názvem „7 smrtelných hříchů, 7 nebeských ctností“.
PPS Doporučujeme také přečíst si článek encyklopedie „Mýty a mylné představy o křesťanství“.
- Zobrazení: 68726
