Příprava na cestu začíná studiem koňského vybavení používaného na cestě. Obsahuje čelenku, sedlo, sedlové brašny, dva (přední a zadní) batohy a potřeby pro péči o koně.
Koňské vybavení musí být připevněno ke koním. Na čelence a sedle je připevněno číslo nebo jméno koně.
Znečištění vybavení je jednou z příčin zranění koní. Po obdržení zařízení nejprve zkontrolujte, zda je kompletní a v dobrém provozním stavu. Na zařízení by neměly být žádné uzly. Pokud je zjištěna závada, kontaktujte svého instruktora.
Čelenka (uzda)
1 — rohový pás; 2 — pásek na čelo; 3 – lícní popruh; 4 — přenosný pás; 5 — podbradní pásek; 6 — spojovací pás; 7 – chumbura; 8 — bit železo (bit); 9 – otěže
- Hlavové popruhy by měly ležet na zadní straně hlavy koně, za ušima, aniž by se jich dotýkaly, a lícní popruhy by měly ležet podél lícních kostí a směřovat přímo ke koutkům tlamy.
Sedla
V současné době se pro jezdeckou turistiku používají především dva typy sedel: jezdecké sedlo jezdeckého typu a jezdecké sedlo kozáckého typu.
Obr.3. Kavalerské sedlo:
1 – přední a zadní přídě; 2 — levá a pravá police; 3 — sedadlo; 4 — křídla; 5 – obvody; 6 — postroje se třmeny; 7 — podpaží (náprsní deska); 8 — mikina se stříškou mikiny; 9 — sedlové brašny; 10 — obalový pás
Sedlo jezdeckého typu (obr. 3) obsahuje strom s přední a zadní hlavicí 1, levé a pravé police 2, živá návnada a polštáře, obložení polic stromečku, sedák 3, křídla 4, podpásovky 5, postroje se třmeny 6, náprsenka (bryndáček) 7, sedlová látka se sedlovou střechou 8, sedlové brašny 9, zabalit popruhy 10.
Obr.4. Jezdecké sedlo typu Cossack:
1 – tebenki (křídla); 2 – polštář; 3 – podpaží; 4 √ pakva (podocas); 5 — postroje se třmeny; 6 — obvody; 7 — dráha sedla; 8 – mikina
Jezdecké sedlo typu Cossack (obr. 4) obsahuje pevnou základnu – archak, tebenki (křídla) 1, polštář 2, podpaží 3, dudlíky (podocas) 4, postroje se třmeny 5, podpásovky, podpásovky 6, sedlové lano 7, obložení polic, potítko 8, podšívka, sedlové brašny a popruhy na batoh.
V sedle kozáckého typu jsou otvory pro postroj poněkud posunuty dozadu, takže způsobem přistání a jízdy na něm se výrazně liší od sedla kavalerského typu. Jezdec při klusu na sedle kavalerského stylu tlumí otřesy svého těla – ulevuje si tím, že se spouští do sedla a zvedá se ve třmenech v souladu s pohybem koně v tempu. Při klusu v sedle kozáckého typu stojí jezdec ve třmenech s tělem nakloněným dopředu, rázy jeho těla se při každém tempu pohybu přenášejí na hřbet koně. Sedlo kozáckého typu má kratší příruby, a tím menší plochu kontaktu s koňským hřbetem a vysoký stupeň zranění, zejména při jízdě s těžkými sedlovými brašnami.
V sedle kavalerského stylu je váha jezdce rozložena na hřbet koně rovnoměrněji a na větší plochu. Má také více prostoru mezi kohoutkem a hlavicí, a proto eliminuje možnost zranění vysokého kohoutku. Sedlo kavalerského stylu je tedy vhodnější pro jezdeckou turistiku, koně zraňuje hřbet a méně vadne. Pro jezdce však může být pohodlnější (měkčí) použití sedlo typu Cossack.
Některé kempy používají různá národní sedla. Jsou pro jezdce zpravidla velmi pohodlné, ale často mají stejnou nevýhodu jako sedlo kozáckého stylu – zraňují koně.
Při učení jízdy a cestování na krátké vzdálenosti můžete využít sportovní sedla, která jsou pro jezdce velmi lehká a pohodlná. Jsou vybaveny odnímatelným mechanismem pro oddělení postroje od třmenu v nouzových případech. Na dlouhé výlety a samozřejmě na vícedenní túry jsou tato sedla zcela nevhodná, protože mají malou plochu kontaktu s hřbetem koně, malý prostor mezi kohoutkem a sedlem a nejsou tam žádné Zařízení pro upevnění sedlových brašen a batohů.
Předměty pro péči o koně
Patří sem kartáče, hřebeny, háky na kopyta, provazce slámy, balíky, kbelíky na napájení a na mytí kopyt a pytlů na koncentrované krmivo, deky s provazy, ohlávky na stání, sada nářadí na ořezávání a podkování kopyt.
Pravidla pro montáž sedel
Montáž sedla je poměrně složitá operace, neprovádějí ji turisté, ale pracovníci kempu, zkušení specialisté. Znalost pravidel fit pomůže turistům určit míru přizpůsobení sedla hřbetu koně a v případě potřeby dá důvod vyhledat pomoc instruktora.
Každému koni jsou nasazena nová i stará sedla. Usazení sedla se považuje za správné, pokud polstrované lemy sedla kopírují vzor koňského hřbetu. Za tímto účelem se strom sedla s odstraněnými podložkami pod chlopněmi umístí na hřbet koně a určí se povaha sezení. Místa neúplného uložení jsou vyplněna další vrstvou plsti, v místech těsného uložení snížena ostrým nožem. Strom s těsněním se opět umístí na hřbet koně a zkontroluje se rovnoměrnost lícování. Po dosažení požadovaného výsledku je těsnění umístěno mezi vrstvy plsti pod policemi stromu. Poté, co se ujistíte, že podšívky sedí rovnoměrně a nejsou žádné záhyby nebo nerovnosti, sešijí se vrstvy filcu včetně vycpávky, následně se sedlo kompletně sestaví a upraví se obvody, podpaží a ocas.
Opěry musí mít alespoň tři náhradní otvory pro optimální napětí na koni. Stupeň optimálního napětí se určuje následovně: dva prsty ruky by měly být umístěny bez velké námahy mezi obvod a tělo koně v oblasti spodní části hrudníku. Při jízdě jsou potřeba náhradní otvory. Podpásovky se totiž při jízdě vždy povolí, čas od času je třeba zkontrolovat míru jejich napnutí a případně dotáhnout.
Podocas bude správně nasazen, pokud lze dlaň umístit mezi něj a koně hranou směrem ke koni, a se správně nasazeným podocasem by měla být dlaň umístěna po okraji v bederní oblasti. Pokud jsou obvod a spodní část ocasu nasazeny příliš volně, pak nebudou fungovat – budou bránit sedlu v podélných posunech, pokud jsou nasazeny příliš těsně, vyvíjejí tlak na tělo koně a zraňují ho, přičemž omezují volnost pohybu.
V případě potřeby se pásy zkrátí nebo se vyříznou další otvory pomocí speciálního trubicového razníku. Je zakázáno zkracovat řemeny vázáním uzlů (tím dochází k oděrkám u jezdce i koně), nebo dělat dírky nožem nebo šídlem (v těchto případech se kůže rozplétá a trhá ve směru tahu).
Při nasazování sedla je nutné zajistit, aby mezi páteří koně a sedlovou podložkou byl prostor pro usnadnění ventilace. Vzniká upevněním sedlové látky a sedlové střechy k hlavici sedla.
Při montáži nového sedla je potřeba stromek pečlivě prohlédnout, zkontrolovat zaoblení hran a rovinnost povrchu polic a případně nerovnosti odstranit rašplí (vysoké nýty apod.). Strom, obložení pod policemi stromku a potní polštářky se kontrolují, aby se zajistilo, že nejsou žádné cizí drobné předměty (kovové hobliny, písek), nevyčnívají hlavičky hřebíků atd.
Osazení zbývajících prvků výbavy jezdeckého koně není obtížné.
![]() | ![]() | ![]() |
![]() | ![]() | ![]() |
![]() | ![]() | ![]() |
Po celém světě existuje široká škála sedel vhodných pro různé aktivity. Uvedeme některé typy sedel, ale podrobněji se zastavíme u sedel, která se používají v našem klubu – jedná se o sportovní a bojová sedla.
Typy sedel:
- dění
- konkurenční
- drezura
- běhání
- klenutí
- kozák
- důstojník
- balíček
- jízda na koni
- závodění
- kovbojka
- španělsky
- Australský atd.
Sportovní sedla
(jedná se o všestranná, skoková, univerzální, drezurní, joggingová a rekreační sedla). Všechna se mohou mírně lišit tvarem, ale hlavní rozdíly mezi sportovními sedlem a ostatními jsou stejné – měkké sedlové polštáře, přítomnost polštářů pod kolenem (pro lepší podporu). Tato sedla jsou určena pro krátkou, ale intenzivní práci na přehlídce. Na dlouhé výlety (túry) v přírodě (s výjimkou běžeckých sedel) nejsou příliš pohodlné.
Sportovní sedlo se skládá ze stromu, dvou blatníků, dvou blatníků, sedáku, dvou polštářů, dvou obvodů, čtyř nebo šesti obvodů, dvou postrojů, dvou třmenů, dvou shnellerů (kovová spona pro připevnění postroje se třmenem) a potítko.
Stromeček je vyroben z kovu. Je pevnou základnou celého sedla a skládá se ze dvou lavic upevněných kovovými oblouky. Tyto oblouky se nazývají přední a zadní hlavice. Délka stromu závisí na typu jezdeckého sportu.
Křídla a blatníky jsou vyrobeny z kůže. Slouží k ochraně nohou jezdce před kontaktem s obvody, postroji a přezkami a zakrývají mikinu. Polštáře jsou vyrobeny z husté tkaniny a vycpané vlnou. Jsou umístěny pod sedadlem; přiléhají k tělu koně na obou stranách jeho páteře a pomáhají vyhnout se stresu na něj.
Vrtací sedla
Tento typ sedel zahrnuje kozácká sedla, důstojnická sedla, bojová sedla a jezdecká sedla.
Od sportovních se liší velkými dřevěnými (spíše než koženými) policemi, vystlanými filcem, a nad policemi vyvýšeným potahem sedla. Extra dlouhé a široké police rozkládají váhu jezdce na větší plochu, což snižuje namáhání hřbetu koně, což je důležité pro dlouhé terénní vyjížďky. A potah sedla (a tedy i samotný jezdec) zvednutý nad hřbetem umožňuje vyhnout se bolesti zad kvůli nesprávnému sezení, což je důležité, když je kůň používán pro výcvik začátečníků.
Uzda
- Řemínek
- Popruh na krk
- Lícnice
- Čelenka (čelenka)
- Snaffle (nebo jiný typ železa. Na fotografii – olympijský postroj.)
- Kapsle
Kapsle (v našem klubu se v současnosti nepoužívá) slouží k tomu, aby kůň neotevíral hubu a odolával vlivu udidla (zákusu), aby jezdci usnadnil ovládání.
Nosní pásek lze sejmout z uzdečky a nelze jej používat při každodenní práci.
Co je:
obvod – pás, který vede pod břichem koně a zabraňuje sklouznutí sedla dolů. Připojeno k sedlovým popruhům na obou stranách. Při sedlaní je obvod umístěn ve vzdálenosti 4 prstů od přední nohy koně a je utažen tak, aby se pod něj vešla dlaň. Když je obvod napnutý, neměli byste koni dovolit, aby sklopil hlavu pod hrudník, protože to vede k sevření tepen na břiše koně a vzniku hematomů, po kterých je kůň na dlouhou dobu vyřazen z práce a ošetřen. Obvody se dodávají v různých stylech, někdy s pryžovými vložkami na jedné nebo obou stranách, aby se zabránilo sevření a usnadnilo utažení obvodů během sedla.
Třmeny – železná zařízení, umístěná na řemíncích po obou stranách sedla, sloužící k podepření nohou při sezení a jízdě na koni.
Putlishcha – popruhy na obou stranách sedla, připevněné k němu provlečením speciálními kroužky nebo držáky – shnellery umístěné na sedle. Na postrojích visí třmeny.
Ohlávka
– většinou nylon nebo kůže, skládá se z částí upevněných kroužky, od uzdečky se liší absencí místa pro uchycení udidla. Používá se k vedení koně na procházku, pro bezpečné uvázání.
Chombur – dvoumetrové lano a více s karabinou na jednom konci, přichycené na ohlávce, používané k vedení nebo vázání koně.
Šňůra – lano 8-10 metrů dlouhé, sloužící k výcviku koně nebo jezdce. Pro koně – pokud je nemožné nebo neochotné sedět na koni, používá se šňůra, aby kůň běžel, nebo se používá k určitému výcviku. Pro jezdce – začínající jezdce jsou bráni „na lajnu“, aby mohli procvičovat sed, aniž by byli rozptylováni ovládáním koně (kůň je řízen jezdcem – tím, kdo drží linii), nebo aby mohli ovládat koně, aby neutekl.
Hýždě – na nohy se nasazují pouzdra vyrobená z kůže nebo jiných materiálů se zapínáním, která chrání nohy koně před údery. Anatomické boty také slouží k podpoře šlach koně při velké zátěži nebo při oslabení šlach.
Bandáže
– používá se na koňské šlachy při velkém zatížení nebo na podporu nemocných šlach.
Waltrap – kus látky s polstrováním, umístěný na hřbetu koně pod sedlem, slouží k lepšímu tlumení nárazů a absorbování potu koně.
Tlumič pod sedlem – kožešina nebo gel, případně jiná vycpávka z elastických materiálů, nejčastěji ve tvaru sedla, se pod sedlo umisťuje na vrch sedlové podložky pro tlumení dopadu sedla na záda, nebo je-li sedlo nevhodné (příliš velké) pro koně.
Postroj:
- sedlo – slouží k podepření límce, oblouku a násady pomocí sedla a navíc tvoří část tažné síly (přenášené z ramen na hřbet), kterou překoná kůň. Změkčuje a částečně eliminuje otřesy z postroje na hřbet koně při jízdě po nerovných cestách a škubání na začátku pohybu. Jeho tvar by měl odpovídat kohoutku koně.
- otěže –stuha, pásek nebo lano, sloužící k ovládání
- svorka –pomocí taháků jsou hřídele připevněny ke svěrce. Standardní obojek se skládá ze dvou dřevěných kleští, jejichž vnitřní strana přiléhá ke krku koně a má plstěnou podšívku. Při zapřažení jsou svěrací kleště taženy k sobě suponem
- oblouk –jeho účelem je držet remorkéry kolem hřídele. Dobrá klenba by měla být elastická, pevná a lehká. Vzhledem k tomu, že remorkéry jsou umístěny kolmo ke svěrce, je eliminována možnost oděrek na ramenou a bocích. Oblouk díky své elasticitě plní roli tlumiče, změkčuje rázy od nerovností vozovky a cuká při rozjezdu vozíku, aniž by způsoboval velké energetické výdaje na tlumení nárazů. V horní části oblouku je kroužek na otěže od uzdy.
- taháky –Jsou to široké pásy ze surové kůže používané k upevnění svorky na hřídele pomocí oblouku. Slouží k přenosu tahu ze svěrky přes hřídele na vozík
- předpoklad –pás nebo silné lano pro utažení límce při zavazování
- interseddler – popruh, který jde přes sedlo podél hřbetu koně. Účelem sedlové tyče je nést váhu obojku s obloukem a shaftem na hřbetu koně a také díky rozkladu sil při podepření shaftu na hřbetě na něj přenášet tažné síly v malá část.
- podbřišek – pás ležící na obvodu podbřišku Úlohou podbřišku je zabránit prudkému kmitání dříku, límce a oblouku nahoru a dolů a tím zamezit případnému úderu kohoutku pod límcem.
- postroj –jeho účelem je udržet vozík v pohybu vpřed při sestupu z hory a částečně udržet obojek na místě, když si kůň náhle sedne.Při brzdění v postroji přenáší postroj svou činnost na vozík přes obojek, tažné zařízení a hřídele . Postroj se skládá z kruhového pásu, který se táhne od límce podél celého těla; zádový popruh podél zad; křížové pásy, které spojují kruh a záda; postranní popruhy, které jdou přes hřídele a chrání postroj před posunutím na jednu stranu; svahové pásy probíhající od zadního konce hřbetu k zadní části kruhového pásu.
Informace jsou částečně převzaty z knihy „Koňský postroj – základní prvky, požadavky a vlastnosti“ od V.V. Bogdanova – Valery Arkadyevich Ermolaev.
![]() ![]() ![]() | Informace na tomto webu patří vlastníkům webu Jezdecký klub “Kardinál” © 2013 při kopírování kontaktujte majitele stránek. |