Podle našeho partnera není pěstování kukuřice na pozemku tak obtížné, jak si mnoho lidí myslí. Ale zapíchnout to do země jako hrach a pak se po chvíli vrátit na sklizeň nebude fungovat. Rostlina, i když není nijak zvlášť rozmarná, očekává od letního obyvatele pozornost a péči, bez níž nejenže nepřinese ovoce, ale možná ani nevyraší.
— Zasévám kukuřici po obvodu pozemku – za prvé je to krásné a za druhé je to praktické. Snažím se ji zasadit, abych nahradil fazole, hrách nebo jiné luštěniny. Skvěle se bude cítit i na záhoně, kde minulou sezónu rostly brambory a rajčata,“ sděluje své zkušenosti Olga Petrovna a upřesňuje: „Aby klasy dobře dozrály a zrna byla šťavnatá a sladká, potřebujete teplé slunečné počasí a žádný mráz. Semena lze sázet pouze do půdy zahřáté na +12°C. Záhon předorejte a pohnojte. Semena spustíme do hloubky 5-6 centimetrů. Nezapomeňte, že vzdálenost mezi budoucími stonky by měla být alespoň 35-40 centimetrů, aby se necítily přeplněné.
Kukuřici lze pěstovat i metodou sadby. Začátkem května tedy semena vyséváme do rašelinových květináčů (nebo jiných nádob). Jako půdu můžete použít směs písku, rašeliny, humusu s přídavkem popela. Do každého květináče dáme 3-4 zrnka, aby bylo možné v budoucnu odstranit slabé klíčky. Po 55-65 dnech mohou být sazenice již transplantovány do otevřené půdy.
Rostlina není příliš náročná na půdu: bude se jí dařit v lehkých, úrodných půdách. Několik dní před výsadbou je nutné dezinfikovat půdu rozlitím fytosporinovým roztokem. Aby se země zahřála lépe a rychleji, můžete místo výsadby kukuřice zakrýt filmem nebo jiným materiálem.
Péče o tuto obilninu je poměrně standardní. Za prvé, kukuřice potřebuje pravidelnou zálivku. Během růstu a vaječníků je třeba plodinu zalévat alespoň jednou týdně. Kdy se tvoří klasy – jednou za jeden a půl až dva týdny. Ihned po výsadbě roste velmi pomalu, proto není na škodu půdu pravidelně kypřít, čímž zároveň ochráníte kořeny před hnilobou a hnilobou. Jednou z nejdůležitějších fází je samozřejmě krmení.
Proč jsou potřeba různá hnojiva?
— Poté, co se na kukuřici objeví 5-6 listů, je čas ji dobře pohnojit. Ze zkušenosti mohu říci, že nejlepším jídlem je slabý roztok kuřecího hnoje nebo koncentrovanější divizna. Pamatujeme si, že rostlina potřebuje před krmením vydatnou zálivku,“ vysvětluje letní obyvatelka. — Kromě organické hmoty můžete mezi řádky aplikovat i draselná hnojiva, dusičnan amonný a superfosfát v tekuté formě. Pak se určitě dočkáte dobré úrody.
Poznámka. Vysazujeme pouze ty výhony, které mají v zemi alespoň tři listy.
Začátkem července můžete provádět listové krmení. Nejlepší je dát přednost hnojivům obsahujícím mikroprvky, především dusík. Močovina v množství 50 gramů na 10 litrů vody se s tímto úkolem dokonale vyrovná. Kukuřici roztokem postříkáme brzy ráno nebo večer při západu slunce. Chcete-li chránit listy před blednutím, můžete do hnojiva přidat také 30 gramů síranu hořečnatého.
Co také zvýší výnos úrody a poskytne rostlině přístup ke slunečnímu záření a vzduchu, je sevření. Přitom se odstraní boční výhonky, které se tvoří na stoncích v druhé polovině léta. Jakmile nevlastní synové dosáhnou délky 15-20 centimetrů, je třeba je okamžitě odlomit nebo odříznout.
Jak poznamenává Olga Petrovna, stěna ze zelených kukuřičných stébel táhnoucích se směrem ke slunci působí tak nezničitelně jen na první pohled. Ve skutečnosti má v přírodě dost nepřátel. Choroby i škůdci mohou zničit proces výsadby sklizně obilí na vašem webu.
— Co se týče nemocí, kukuřici nejčastěji překonávají fusária nebo sněť klasu, hniloba stébla, rez, kořenová nebo červená hniloba, jakož i prašivá a puchýřnatá sněť. Všechny tyto nemoci často vstupují do letní chaty spolu s infikovaným semenným materiálem. Nejlepší je tedy koupit dezinfikovaná semena nebo si je sami ošetřit fungicidy ve fázi výsadby,“ upřesňuje mluvčí. — Obžerští červi, vyvrtávači stonků a drátovci spěchají, aby ochutnali sladkou a šťavnatou kukuřici. Pokud budete dodržovat střídání plodin a nezapomenete na pravidelné pletí mezi řádky, můžete snadno odstranit vzhled tohoto hmyzu.
Poznámka. Nevlastní synové, kteří jsou ponecháni bez dozoru, berou sílu kukuřičných keřů a ochuzují úrodu.
Kdy čistit a jak skladovat?
Načasování sklizně královny polí, v našem případě zeleninových zahrad, závisí jak na zvolené odrůdě, tak na jejím dalším účelu. Například plně vyzrálé klasy jsou vhodné k sušení, mladé a šťavnaté klasy jsou vhodné ke konzervaci a obě tyto možnosti jsou vhodné ke zmrazení.
— Kukuřice má dva stupně zralosti. První, mléčná, nastává, když se zrna stanou bíložlutými a listy jsou stále zelené. Druhé období zralosti zbarví zrna do sytě žluté barvy, listy na klasu uschnou jako pergamen a chloupky zhnědnou,“ vysvětluje mluvčí.
V průmyslových podmínkách se kukuřičné klasy obvykle skladují na hromadách při nízké vlhkosti a teplotě. Pokud chcete kukuřici nechat na zimu doma, je lepší ji zamrazit.
— Celé klasy i jednotlivá zrna můžete po opaření vložit do mrazáku. Vložte klas do vroucí vody na 7-10 minut. Jakmile změkne, vyjmeme z vody a osušíme – bude snazší vybrat zrníčka. Vložte je do suchého sáčku nebo nádoby a pevně uzavřete. Trvanlivost v mrazáku není delší než šest měsíců, dokud neztratí svou nutriční hodnotu a chuť, objasňuje Olga Vasilenok. — Zralou kukuřici lze skladovat v lednici nejdéle dva týdny. Určitě ho však občas zkontrolujte a dobře větrejte, aby se na klasu neobjevila hniloba kvůli vysoké vlhkosti.
Poznámka. Letní obyvatelé si nejčastěji vybírají odrůdy raného zrání, jejichž sklizeň lze sklízet koncem července – začátkem srpna.
Kukuřice je nejen chutná, ale také neuvěřitelně zdravá pochoutka. Jeho zrna obsahují vitamíny B, E, H, dále hořčík, vápník, fosfor, draslík, železo, jód a další. Pozitivně ovlivňuje činnost střev a pomáhá normalizovat metabolické procesy v těle. Lidem s trombózou a zvýšenou srážlivostí krve se však tato kultura ke konzumaci nedoporučuje.
| Marina VALAKH, noviny „7 dní“, fotografie z otevřených internetových zdrojů.
