Od dob, kdy se do sadů začaly vysazovat stromy roubované na podnože, začali producenti více dbát nejen na správný výběr odrůd, ale i na podnože vhodné pro konkrétní půdní a klimatické podmínky. Na podnoži závisí především síla růstu stromu, vstup do plodování, výnos a kvalita výsledných plodů. Chyba při této volbě může mít vážné ekonomické důsledky. Mezi mnoha druhy peckovin je to právě třešeň, která velmi často vykazuje slabou tvorbu ovocných pupenů na ročním růstu. Špatný výběr podnože může vést ke špatné produktivitě stromů, zejména v prvních letech po výsadbě.
Třešeň je považována za jeden z nejbohatších ovocných stromů na světě a po desetiletí neexistoval žádný účinný způsob, jak omezit její růst. Intenzivní výběr zakrslých podnoží pro třešně začal až na počátku 60. let minulého století a předběžné výsledky výzkumu na toto téma byly publikovány v 70. letech 1988. století. První zkušenost v Polsku s hodnocením podnoží zakrslé třešně byla zahájena ve Skierniewicích v roce XNUMX. Zkušenosti s používáním podnoží zakrslých třešní jsou mnohem kratší než v případě jabloní a ještě nejsou vyřešeny všechny problémy v této oblasti. Problém fyziologické inkompatibility je zvláště znepokojivý, protože zakrslé podnože jsou převážně hybridy mezi různými druhy rodu Prunus.
Rázný nebo trpasličí?
To je základní otázka, kterou si musíte položit před založením třešňového sadu. Ne v každém případě je nákup stromků na zakrslých podnožích založen. Někdy se nejlepších výsledků dosáhne výsadbou třešní na mohutné podnože. To je odůvodněné, pokud:
- Máte v úmyslu vytvořit zahradu v písčité půdě, která je méně bohatá na živiny;
- V období sucha nejste schopni zajistit zavlažování stromů;
- Nejste si jisti, že odrůda, kterou hodláte pěstovat, je dostatečně fyziologicky kompatibilní s vybranou zakrslou podnoží;
- Chystáte se zasadit strom odrůdy s velmi slabým růstem kvůli jeho genetickým vlastnostem;
- Máte málo zkušeností s pěstováním třešní.
Velmi dobrých výsledků lze dosáhnout při výsadbě třešní na zakrslé podnože, pokud:
- Zahrada bude založena na půdách bohatých na živiny, které dosud nebyly zahradně využívány;
- V suchých obdobích budou stromy zavlažovány;
- Máte dostatečné znalosti a dovednosti pro pěstování intenzivní zahrady;
- Chcete pěstovat odrůdy třešní, které se vyznačují velmi bujným růstem.
Sazenice divokých třešní
V zásadě nevyžaduje žádný zvláštní popis. Při nákupu sazenic divokých třešní jsme si jisti, že nám to nehrozí fyziologickou nesnášenlivostí – zatím nebyla nalezena jediná odrůda třešně, která by vykazovala nesnášenlivost s touto podnoží. Od této kombinace byste však měli očekávat velmi silný růst. Sazenice třešní na podnoži planých třešní se tedy příliš nehodí pro vytváření intenzivních sadů s hustou výsadbou, zvláště pokud tuto podnož použijete pro odrůdy s geneticky silným růstem, jako jsou: ‘Burlat’, ‘Vega’, ‘Heidegger’, ‘Sammit ‘ ‘ nebo odrůdy, které tvoří vzácné, ale velmi dlouhé a rovné výhonky (foto 1), například ‘Lapins’. Na rozdíl od těchto odrůd lze dosáhnout dobrých výsledků při produkci sazenic na podnoži divokých třešní s odrůdami s nízkou rychlostí růstu, jako jsou: ‘Stella’, ‘Merton Premier’ a ‘Silvia’ nebo odrůdami se středním růstem, jako je ‘Vanda ‘, ‘Techlovan’ a ‘Kordia’, ale při výsadbě na chudých půdách a bez možnosti zavlažování.
F 12/1 je vegetativně množený klon divoké třešně, speciálně vybraný v Anglii. Z hlediska vlastností důležitých při výsadbě zahrady by se tato podnož neměla výrazně lišit od podnoží planých třešní. Jak však ukázaly pokusy provedené ve Skierniewicích, třešně naroubované na „F 12/1“ jsou z neznámých důvodů méně produktivní než na podnožích planých třešní. Je však třeba poznamenat, že pokud používáte podnože bez virů, máte větší jistotu, že získáte stromy „VF“ (bez virů). To je důležité při výrobě stromů pro získání materiálu pro roubování.
Colt – tato podnož byla získána v roce 1958 a podle chovatelů to měla být první zakrslá podnož pro třešně. Jak však ukázaly nedávné studie, oslabení růstové síly sazenic třešní je kontroverzní. V jednom experimentu provedeném v pokusné zahradě v Dąbrowicích rostly třešně odrůdy ‘Büttner Red’ naroubované na podnož ‘Colt’ ještě o něco silněji než na podnožích divokých třešní, ale měly rozložitější korunu s více krátkými výhony. Je třeba také poznamenat, že ‘Colt’ lépe absorbuje hořčík a vápník z půdy. Často v prvních letech po výsadbě stromy naroubované na jiných podnožích, zejména na lehkých a propustných půdách, vykazují viditelné známky nedostatku hořčíku. U stromů na podnoži ‘Colt’ tento jev nepozorujeme nebo se objevuje minimálně.
Školkaři na této podnoži ochotně pěstují sazenice, protože je to jedna z mála vegetativních podnoží pro třešeň, která se velmi dobře množí tradičním horizontálním vrstvením. V závislosti na péči o mateční rostlinu a ročním období lze z jedné matečné rostliny získat 10 nebo i více dobře zakořeněných podnoží. Podnože po výsadbě rychle dorůstají parametrů potřebných pro pučení. Srůst roubovaných pupenů s touto podnoží u většiny odrůd třešní probíhá velmi dobře a všechny výsledné stromy rostou stejně jako na sazenicích planých třešní.
Předchozí studie ukazují, že pouze tři odrůdy třešní – ‘Hedelfińska’, ‘Sam’ a ‘Van’ – mají nedostatečnou fyziologickou kompatibilitu s podnoží ‘Colt’. Pochybnosti vznikají i při použití této podnože u odrůd ‘Burlat’ a ‘Summit’. V jejich případě máme co do činění s tzv. opožděnou nekompatibilitou, která se na zahradě objevuje od šestého nebo sedmého roku po výsadbě. V souladu s tím by se výše uvedené odrůdy neměly na této podnoži pěstovat. Je třeba také poznamenat, že mrazuvzdornost podnože ‘Colt’ není vysoká. Při zimách bez sněhu může kořenový systém stromů naroubovaných na tuto podnož namrzat (např. po únorových mrazech v roce 2012). K velkým ztrátám může dojít i ve školkách, kdy po zimě 2010/2011 bylo vlivem nízkých teplot poškozeno mnoho podnoží ‘Colt’ naroubovaných třešňovými pupeny.
České podnože řady P-HL patří k prvním zakrslým podnožím v polském klimatu (první pokusy, ve kterých byly tyto podnože hodnoceny, začaly v roce 1988). Výsledky ukazují, že mezi podnožemi této řady má nejlepší vlastnosti podnož ‘P-HL A’.
V závislosti na odrůdě, vzdálenosti výsadby a typu půdy tato podnož snižuje růst stromu o 40-50 % (foto 2). Třešně na ní naroubované mají dřívější nástup do plodování, jsou produktivnější a kvalita plodů se výrazně neliší od plodů sbíraných ze stromů na mohutných podnožích. Na podnoži ‘P-HL A’ kromě odrůd starší generace (‘Burlat’, ‘Büttner Red’) dobře rostou a plodí i stromy nových odrůd (‘Summit’, ‘Kordia’, ‘Lapins’). ovoce. Na této podnoži bych ale nedoporučoval pěstovat odrůdu třešně ‘Sylvia’ z důvodu velmi špatného vzrůstu stromů. Takové stromy mají velmi krátký roční růst a není možné naplánovat správný cyklický řez výhonů v koruně stromu. Z důvodu fyziologické nesnášenlivosti nelze tuto podnož použít pro odrůdy třešní ́Hedelfińska ́ a ́Heidegger ́.
Z německých podnoží řady ‘Piku’ jsou nejznámější ‘Piku 1’ (foto 3), ‘Piku 3’ a ‘Piku 4. Výzkumy provedené ve Skierniewicích ukazují na největší užitečnost posledně jmenovaných. ‘Piku 4’ podporuje mírný růst stromů. Z hlediska průřezu od koruny ke kmeni jsou stromy na této podnoži větší než na podnoži ‘Gisela 5’, ale menší než na podnoži ‘F12/1’. Za zmínku stojí především pozitivní vliv této podnože na výnos třešní, které byly použity v pokusech, zejména odrůdy ‘Sylvia’, při zachování tendence ke zvětšování velikosti plodů (foto 4).
‘Weiroot 158’ je lepší než ‘Weiroot 72’
Třešně na podnoži ‘Weiroot 72’ jsou asi o 60 % menší než na podnoži ‘F12/1’ a o 10-20 % menší ve srovnání se stromy naroubovanými na podnoži ‘Gisela 5’ (foto 5). Z hlediska plodnosti byly stromy naroubované na podnoži ‘Weiroot 72’ lepší než na podnoži ‘F12/1’, ale horší než na podnoži ‘Gisela 5’ a měly málo kořenových výhonů. Na druhou stranu podnož ‘Weiroot 158’ oproti ‘F12/1’ oslabuje růst stromů o 30-40 % a má pozitivní vliv na jejich plodnost, přestože stromy na této podnoži jsou méně produktivní než stromy na podnož ‘Gisela 5’.
Třešně naroubované na podnož ‘Weiroot 158’ jsou dobře usazené v půdě a mohou růst bez opory a plody nemají tendenci se zmenšovat (což je charakteristický rys zakrslých podnoží), ale spíše se zvětšují.
‘LC-52’ (‘Krymsk 6’) a ‘VSL-1’, ruské podnože, které byly vytvořeny na experimentální stanici v Krymsku. Velikostí a kvalitou plodů jsou naroubované třešně „Regina“ srovnatelné se stromy na podnoži „Gisela 5“. Ve výnosu jsou však jednoznačně nižší. Podle výsledků výzkumu je výnos stromů na ‘VSL-1’ lepší než na ‘LC-52’. Velkou nevýhodou stromů na podnoži ‘VSL-1’ je velký počet kořenových výmladků, které velmi znesnadňují aplikaci herbicidů na kmeny stromů (foto 6).
„Gisela 5“ nebo „Gisela 6“
Výsledky studií provedených ve Skierniewicích naznačují vysokou vhodnost podnože ‘Gisela 5’ pro výsadbu intenzivních třešňových sadů, kde stromy rostou se vzdáleností 4,5-5 m mezi řadami a 2,5-3 m mezi stromy v řadě (foto 7). Třešně naroubované na podnož ‘Gisela 5’ nejen rostou mírněji (asi o 40 % méně než na podnoži divoké třešně nebo ‘F12/1’), ale mají také vysoké výnosy – nejlepší ze všech podnoží, které byly použity v pokusech ( foto 8).
Jejich kořenový systém byl navíc během zimy bez sněhu odolný vůči mrazu. Význam podnože ‘Gisela 5’ proto neustále roste. Tato podnož má mnoho následovníků v Evropě i v zámoří, stejně jako v Polsku. Navzdory tomu byla od Maďarů přijata negativní zpětná vazba. Stromy odrůd ‘Alex’ a ‘Katalin’ měly v jejich podmínkách špatný vzhled a malé plody. Proto se nedoporučují pro produkci sadby třešní, ale je třeba zdůraznit, že tyto závěry vycházely z výsledků pokusů prováděných v sadech bez závlahových zařízení.
‘Gisela 6’ (foto 9) je podobná podnoži ‘Gisela 5’ vlastnostmi důležitými z pohledu pěstitelů bobulovin. Stromy na podnoži ‘Gisela 6’ jsou o něco silnější a méně produktivní než stromy na podnoži ‘Gisela 5’. Za zmínku stojí, že třešně na obou podnožích vytvářejí kulovitou korunu se širokými úhly větví a na zahradě netvoří kořenové výmladky. Třešně roubované na podnož ‘Gisela 6’ se nejlépe uplatní při zakládání sadů v mírně horších půdních podmínkách, kde je obava, že použití zakrslých podnoží nepřinese kýžené výsledky.
Pokud není hlavním cílem zakrnění stromů na zahradě a můžeme použít sazenice třešní na mohutné podnože, je lepší vysadit třešně naroubované na sadbu planých třešní než na vegetativní podnož ‘F 12/1’. Podnož ‘Colt’ má v produkci třešní silné postavení, a to především díky snadnému množení. Přestože stromy na ní naroubované dosahují velkých rozměrů a mohou v zimách bez sněhu vymrznout, je tato podnož ceněna pro vytváření kulatých, hustých korun a větší výnosy než u stromů naroubovaných na sazenice planých třešní.
Z přibližně tuctu nízkorostoucích podnoží testovaných ve Skierniewicích mají nejpozitivnější vlastnosti podnože: „Gisela 5“, „Gisela 6“ a „P-HL A“. V některých případech lze dobrých výsledků dosáhnout použitím jiných podnoží, jako jsou ‘Piku 4’ a ‘Weiroot 158’.
