Mezi houbami jsou parazitické houby. Poté, co se usadili na živých rostlinách, používají organické látky z živých buněk rostliny, které je „ukryly“, jako potravu, což způsobuje velké škody „hostiteli“.
Některé parazitické houby způsobují velké škody na zemědělských rostlinách, protože vyvolávají rozvoj nebezpečných chorob. Ty, které ovlivňují plodiny jako pšenice, oves, brambory, snižují jejich výnos.
Jiné odpovědi
V tomto testu:
4. rostlinné šťávy
Houby (lat. Houby nebo Mycota) jsou královstvím živé přírody, která spojuje Houby (lat. Houby nebo Mycota) jsou královstvím živé přírody, která spojuje eukaryotické organismy, které spojují některé vlastnosti rostlin i zvířat. Houby jsou studovány vědou o mykologii, která je považována za odvětví botaniky, protože houby byly dříve klasifikovány jako součást rostlinné říše.
Koncept hub jako samostatné říše se ve vědě zformoval v 1970. letech 1831. století, ačkoli E. Fries navrhl rozlišovat toto království v roce 1 a Carl Linné vyjádřil pochybnosti, když ve svém „Systému přírody“ zařadil houby do rostlinné říše. Ve druhé polovině XNUMX. století se konečně zformovala myšlenka polyfyletických hub. Do konce XNUMX. století byly nashromážděny údaje o genetice, cytologii a biochemii, což umožnilo rozdělit tuto skupinu organismů do několika nesouvisejících větví a distribuovat je mezi různá království, přičemž pouze jedna z nich zůstala v království „ skutečné“, nebo samotné houby. Na začátku XNUMX. století se tak vědecký termín „houby“ stal nejednoznačným [XNUMX].
V úzkém slova smyslu jsou houby z hlediska biologické systematiky taxonem, jedním z království živé přírody. Ve starém, širším smyslu tento termín ztratil význam taxonu a označuje ekologicko-trofní skupinu, která spojuje heterotrofní eukaryota s osmotrofním typem výživy [2]. Mykologie tradičně pokračuje ve studiu takových organismů.
Biologická a ekologická rozmanitost hub je velmi velká. Jedná se o jednu z největších a nejrozmanitějších skupin živých organismů, která se stala nedílnou součástí všech vodních a suchozemských ekosystémů. Podle moderních odhadů je na Zemi od 100 do 250 tisíc [3] a podle některých odhadů až 1,5 milionu [2] druhů hub. Od roku 2008 bylo v království Houby popsáno 36 tříd, 140 řádů, 560 čeledí, 8283 běžných rodových jmen a 5101 rodových synonym, 97 861 druhů [4].
Úlohu hub v přírodě a v lidském zemědělství lze jen stěží přeceňovat. Houby jsou přítomny ve všech biologických nikách – ve vodě i na souši, v půdě a na všech druzích jiných substrátů. Jako rozkladači hrají důležitou roli v ekologii celé biosféry, rozkládají všechny druhy organických materiálů a přispívají k tvorbě úrodných půd. Role hub jako účastníků vzájemně prospěšných symbiotických (mutualistických) společenství je skvělá. Jsou známy symbiotické vztahy hub s vyššími rostlinami – mykorhizami, s řasami a sinicemi – lišejníky, s hmyzem, zástupci řádu Neocallimastigae – základní složka trávicí soustavy přežvýkavců a některých dalších býložravých savců, hrají důležitou roli v trávení rostlinné potravy.
Mnoho druhů hub je aktivně využíváno lidmi pro potravinářské, ekonomické a léčebné účely. Pokrmy vyrobené z jedlých hub jsou tradičně součástí národních kuchyní mnoha národů světa. V mnoha zemích se rozvinulo průmyslové pěstování jedlých hub a výroba materiálů pro amatérské houbaře. Mikroskopické houby se používají v potravinářském průmyslu k přípravě nápojů fermentací, fermentací různých potravin. Houby jsou jedním z nejdůležitějších předmětů biotechnologie, používají se k výrobě antibiotik a dalších léčiv, některých chemikálií používaných v potravinářském průmyslu a pro technické účely.
Na druhou stranu houby mohou způsobit značné škody. Fytopatogenní houby, v nenarušených přírodních podmínkách. U zvířat a lidí způsobují houby kožní onemocnění (dermatomykózy), někdy i poškození vnitřních orgánů (hluboké mykózy). Velmi nebezpečné a
Houby (lat. Houby nebo Mycota) jsou královstvím živé přírody, která spojuje eukaryotické organismy, které spojují některé vlastnosti rostlin i živočichů. Houby jsou studovány vědou o mykologii, která je považována za odvětví botaniky, protože houby byly dříve klasifikovány jako součást rostlinné říše.
Koncept hub jako samostatné říše se ve vědě zformoval v 1970. letech 1831. století, ačkoli E. Fries navrhl rozlišovat toto království v roce 1 a Carl Linné vyjádřil pochybnosti, když ve svém „Systému přírody“ zařadil houby do rostlinné říše. Ve druhé polovině XNUMX. století se konečně zformovala myšlenka polyfyletických hub. Do konce XNUMX. století byly nashromážděny údaje o genetice, cytologii a biochemii, což umožnilo rozdělit tuto skupinu organismů do několika nesouvisejících větví a distribuovat je mezi různá království, přičemž pouze jedna z nich zůstala v království „ skutečné“, nebo samotné houby. Na začátku XNUMX. století se tak vědecký termín „houby“ stal nejednoznačným [XNUMX].
V úzkém slova smyslu jsou houby z hlediska biologické systematiky taxonem, jedním z království živé přírody. Ve starém, širším smyslu tento termín ztratil význam taxonu a označuje ekologicko-trofní skupinu, která spojuje heterotrofní eukaryota s osmotrofním typem výživy [2]. Mykologie tradičně pokračuje ve studiu takových organismů.
Biologická a ekologická rozmanitost hub je velmi velká. Jedná se o jednu z největších a nejrozmanitějších skupin živých organismů, která se stala nedílnou součástí všech vodních a suchozemských ekosystémů. Podle moderních odhadů je na Zemi od 100 do 250 tisíc [3] a podle některých odhadů až 1,5 milionu [2] druhů hub. Od roku 2008 bylo v království Houby popsáno 36 tříd, 140 řádů, 560 čeledí, 8283 běžných rodových jmen a 5101 rodových synonym, 97 861 druhů [4].
Úlohu hub v přírodě a v lidském zemědělství lze jen stěží přeceňovat. Houby jsou přítomny ve všech biologických nikách – ve vodě i na souši, v půdě a na všech druzích jiných substrátů. Jako rozkladači hrají důležitou roli v ekologii celé biosféry, rozkládají všechny druhy organických materiálů a přispívají k tvorbě úrodných půd. Role hub jako účastníků vzájemně prospěšných symbiotických (mutualistických) společenství je skvělá. Jsou známy symbiotické vztahy hub s vyššími rostlinami – mykorhizami, s řasami a sinicemi – lišejníky, s hmyzem, zástupci řádu Neocallimastigae – základní složka trávicí soustavy přežvýkavců a některých dalších býložravých savců, hrají důležitou roli v trávení rostlinné potravy.
Mnoho druhů hub je aktivně využíváno lidmi pro potravinářské, ekonomické a léčebné účely. Pokrmy vyrobené z jedlých hub jsou tradičně součástí národních kuchyní mnoha národů světa. V mnoha zemích se rozvinulo průmyslové pěstování jedlých hub a výroba materiálů pro amatérské houbaře. Mikroskopické houby se používají v potravinářském průmyslu k přípravě nápojů fermentací, fermentací různých potravin. Houby jsou jedním z nejdůležitějších předmětů biotechnologie, používají se k výrobě antibiotik a dalších léčiv, některých chemikálií používaných v potravinářském průmyslu a pro technické účely.
Na druhou stranu houby mohou způsobit značné škody. Fytopatogenní houby, v nenarušených přírodních podmínkách. U zvířat a lidí způsobují houby kožní onemocnění (dermatomykózy), někdy i poškození vnitřních orgánů (hluboké mykózy). Velmi nebezpečné
