Pokud na poli, kde jsou krávy, začnete zpívat nebo si zapnete hudbu, určitě všichni přijdou ke zdroji zvuku, proč??
podíl
Svetlana Bondarenko
Ne všechny písně a ne každá hudba se líbí kravám, mají velmi rádi klasiku (zejména Mozarta) a lidovou hudbu.
Protože hudba nejsou jen zvuky, ale akustické vlny, které mají určitou vibraci.Vlny buď nesou pozitivní zátěž – pozitivně naladí tělo a působí léčivě, nebo působí destruktivně.. Vážná hudba nese velmi pozitivní náladu a dává negativní náboj, například hard rock.
Krávy rozumí hudbě čistě intuitivně, a když si zapnete například Rammstein, půjdou prostě tam, kde to není slyšet. A shromáždí se, aby viděli Mozarta, jako by šli na koncert svého oblíbeného interpreta.
podíl
Zobrazit všechny komentáře
Svetlana Bondarenko
Nebuď směšný.TY jsi tvrdohlavé dítě v podobě dospělého.Ale tvrdohlavé dítě.Soudíš jen to,co jsi někde viděl,někde slyšel,ale osobně to neznáš.A já na rozdíl od tebe VÍM Ta práce, víte, byla taková.
Učil jsi krávy hudbu?
Na rozdíl od tebe, který jsi živou krávu viděl jen ve filmech a na obrázcích, já jsem měl své vlastní stádo. A s ním jsem pracoval.
Přečtěte si své zprávy a ujistěte se, že jste jediní, kdo soudí, a ne lidé, kteří se jen ptají.
Vezměte si to a přečtěte si ZNOVU mé zprávy.
A koho jsem odsoudil?Koho jsem ublížil?Koho jsem urazil nebo urazil?
NEBYLO ŘEČENO JEDNO ŠPATNÉ SLOVO.
Napadlo vás někdy, že jiní lidé mohou mít mnohem více zkušeností než třeba vy osobně?
Někomu je souzeno zažít tolik za krátkou dobu, že je toho na 29 lidí víc než dost, a někdo žije celý život lehce – učí se jen to, co chce vědět, nezaměřuje se na nic, co se nehodí do kruhu jejich preferencí, netrápí se tím, co přesahuje jejich zájmy.A já si žiju dobře!
Jedna věc je, když se člověk v něčem zvlášť nevyzná, ale nepohrdne novými poznatky, a druhá věc je, když něco neví a nechce nic vědět a je přesvědčen, že je to on, kdo je že jo.
Pokud jde o mě osobně, patřím do té první kategorie, žila jsem už dlouho a měla jsem možnost se v životě naučit a zažít tolik, o čem se vám ani nesnilo.
Všechny mé znalosti jsou nejen knižní, teoretické, ale hlavně PRAKTICKÁ ŽIVOTNÍ ZKUŠENOST, kterou jsem osobně prošel a nikdy nedokáži něco, co jsem v životě nezažil
Lord Govinda. Odtud pochází slovo hovězí maso. takže On je Govinda (Krišna). když přišel na Zemi v Indii Vrindávanu. Hrál je vždy na své 2 flétny. Zůstává tedy na genetické úrovni = božské múzy.
podíl
Ljudmila Tikhomolová (Vereščagina)
Asi hodně muzikální. Máme jednu farmu, kde se dojí krávy na klasickou hudbu a prý se zvyšuje dojivost. A krávy jsou holandského plemene.
Jaké krávy! Dokonce i lidé! Jednou jsem začal hrát první větu Beethovenovy Měsíční sonáty, Sonátu č. 14, v hlučném publiku a okamžitě ztichlo. Lidé reagují i na hudbu.
Milují také hudbu. Jakmile provedli experiment, pustili si při dojení příjemnou hudbu. Takže výsledek byl úžasný. Dojivost se ukázala mnohem vyšší.
Reagují na melodii. Proč dříve pastýři hráli na flétny? Krávy jsou poblíž. nerozházejte nebo naopak nesbírejte
a budou si u toho broukat, mnozí se naučili zapínat hudbu během dojení, něco jim pravděpodobně funguje.
podíl
Agastja Om
NA KONCERTNÍ POZ 
VYPADAT-KRÁSNĚ NENÍ NIKOMU CIZÍ
podíl
Elena Krym
nevím. Ale teď je jasné, proč pastýři vždy chodili s dýmkami.
Nejen krávy milují hudbu. Do Vitas se hrnou vrabci.
podíl
Ljudmila Kanivetsová
Mají zájem, jsou chytří a z vážné hudby jim stoupne dojivost!
podíl
Kira Stunzeiger
Chtějí poslouchat hudbu nebo kontrolovat, zda účinkující leží
Přihlásit
Nemáte účet? Registrovat
Přihlášením do LiveJournalu pomocí služby třetí strany souhlasíte s podmínkami uživatelské smlouvy LiveJournal
egzaderejev
03: 59 pm Června 7th, 2011
Hudba a krávy
Onehdy mě oslovila Krajská filharmonie s prosbou o vyjádření k plánovaným venkovním koncertům z pohledu životního prostředí kolem nás, zejména zvířat a ptactva.
Otázky: O zvířatech je známo, že jsou schopni vnímat hudbu a reagovat na ni. Psi tedy rádi poslouchají především klasickou, instrumentální a klidnou hudbu. V čem podle vás mohou být pro zvířata užitečná mistrovská díla světové klasiky? Je vážná hudba schopna blahodárně působit nejen na domácí zvířata, ale i na divoká zvířata a také ptáky obývající zejména Tatyševův ostrov? Víte o nějakém výzkumu v této oblasti a k jakým výsledkům vedl?
Poslal jsem podrobnou odpověď, do tiskové zprávy filharmonie lze samozřejmě uvést jen pár vět, takže celý text překládám zde:
V povědomí veřejnosti je obecně přijímán pozitivní vliv klasické hudby na zvířata. Zrovna onehdy jsem zase slyšel o farmě, kde hrají vážnou hudbu pro krávy, aby zvýšili produkci mléka.
Nejrychlejším způsobem, jak posoudit vědeckou spolehlivost jakýchkoli tvrzení, je podívat se na vědecké publikace na podobná témata. Nenašel jsem žádné odkazy na studie o vlivu hudby na dojivost u krav. Ale byl objeven článek publikovaný v roce 1997 Kanaďany. Jak se ve vědeckém výzkumu očekávalo, za přísně kontrolovaných podmínek autoři zkoumali připravenost krav přiblížit se k dojicímu stroji. Výzkum ukázal, že hudba zvyšuje ochotu krav dobrovolně vstoupit do automatického dojicího stroje. Mohu předpokládat, že v takto klidném stavu bude dojivost vyšší. Toto však Kanaďané nestudovali.
Dobře, hudba ovlivňuje krávy. Co ostatní zvířata? Když jsem se trochu prohrabal v databázích, našel jsem poměrně velké množství článků na dané téma. Našly se například články, které ukazovaly, že hudba působí na krysy, ryby, selata a slepice.
Díla Mozarta a Ligetiho tedy měla vliv na krevní tlak a srdeční frekvenci u krys. Ale účinky byly docela složité. Zvířata reagovala odlišně na hudbu ve světle a ve tmě. Potkani s vysokým krevním tlakem byli citlivější na hudbu. Stojí za zmínku, že prostě hluk o stejné hlasitosti (75 decibelů) neměl stejné účinky.
Nizozemci ukázali, že poslech hudby Bacha a Elgara zvyšuje hravost selat. Jak jsem pochopil, hravá prasátka jsou lepší než nehravá. Proto jsou výsledky diskutovány ve světle zlepšených podmínek chovu zvířat.
Řečtí vědci pěstovali kapra za zvuků Mozartovy „Malé noční serenády“. Poté, co prošli několika kultivačními režimy, dospěli k závěru, že hudba stimuluje růst. Poznamenávají však, že reakce ryb na hudbu zahrnuje řadu fyziologických a biochemických reakcí a tento problém vyžaduje další výzkum.
Ale vliv hudby a hluku na kuřata byl nejednoznačný. Kuřata, která poslouchala vážnou hudbu, byla bázlivější než jejich příbuzní, kteří vyrůstali v tichosti. Účinek hudby byl odlišný od prostého vystavení hluku stejné hlasitosti. Hudba způsobila méně fyziologických reakcí. Ale v žádném případě nelze jeho účinek označit za pozitivní.
Kontroverzní byly také účinky hudby na drůbeží vejce. Na jedné straně kuřata, která poslouchala hudbu během stádia vajec, vykazovala zvýšenou schopnost prostorového učení. To znamená, že si rychleji zapamatovali cestu ke krmítku. Na druhou stranu hudba zhoršovala poporodní paměť. Ukázalo se, že kuřata se učila rychleji a zapomněla, co se naučila rychleji než kontrolní skupina.
Na závěr této velmi krátké recenze můžeme říci následující. Hudba, stejně jako jakýkoli jiný vnější vliv, má samozřejmě vliv na svět kolem nás. Zjevně existuje důvod se domnívat, že účinky hudby se liší od pouhého hluku. Hudba, a zejména klasická hudba, může mít na mnoho zvířat relaxační a antidepresivní účinek. Nikdo však nedokáže přesně diagnostikovat, jaký vliv bude mít ta či ona hudba na to či ono zvíře. Vždyť i v populaci lidí může stejná melodie v závislosti na hlasitosti nebo kvalitě vyvolat úplně jiné emoce.
Myslím si, že k reakci prostředí na hudbu by se mělo přistupovat podle stejných kritérií jako při hodnocení reakce lidí. Pokud se jedná o veřejný koncert, jak moc to ovlivní zájmy těch, kteří dnes nechtějí hudbu poslouchat? Například hnízdící ptáci pravděpodobně nebudou dobře reagovat na hlasitou hudbu v noci. Jakákoli hudba může být v některém chráněném rohu nevhodná. Pokud jde o místa hromadného shromažďování a rekreace lidí. Myslím, že dávka kvalitní vážné hudby prospěje všem. V každém případě je zvuk hudby lepší než hluk města. I když, stále si netroufám předvídat reakci nějaké kachny 🙂
Reference
Uetake K., Hurnik JF, Johnson L. (1997) Vliv hudby na dobrovolný přístup dojnic k automatickému systému dojení. APPLIED ANIMAL BEHAVIOR SCIENCE sv. 53 Vydání: 3 Strany: 175-182
Lemmer B. (2008) Účinky hudby složené Mozartem a Ligeti na krevní tlak a srdeční frekvenci cirkadiánních rytmů u normotenzních a hypertenzních potkanů. CHRONOBIOLOGY INTERNATIONAL sv. 25 Vydání: 6 Strany: 971-986
de Jonge FH, Boleij H, Baars AM, Dudink S, Spruijt BM (2008) Hudba během hraní: Použití kontextového podmiňování jako nástroje ke zlepšení dobrých životních podmínek selat APLIKOVANÁ VĚDA O CHOVÁNÍ ZVÍŘAT sv. 115 Vydání: 3-4 Strany: 138-148
Papoutsoglou SE, Karakatsouli N, Papoutsoglou ES, Vasilikos G. (2010) Reakce kapra obecného (Cyprinus carpio) na dvě hudební skladby (“Eine Kleine Nachtmusik” a) v kombinaci s intenzitou světla pomocí systému recirkulace vody. FYZIOLOGIE A BIOCHEMIE RYB Sv. 36 Vydání: 3 Strany: 539-554
Campo JL, Gil MG, Davila SG (2005) Účinky specifických hlukových a hudebních podnětů na úroveň stresu a strachu u nosnic několika plemen APPLIED ANIMAL BEHAVIOR SCIENCE Vol. 91 Vydání: 1-2 Strany: 75-84
Kauser H, Roy S, Pal A, Sreenivas V, Mathur R, Wadhwa S, Jain S (2011) Prenatální komplexní rytmická hudba Zvuková stimulace usnadňuje postnatální prostorové učení, ale přechodně zhoršuje paměť u kuřete domácího ROZVOJOVÁ NEUROVĚDA Vol. 33 Vydání: 1 Strany: 48-56
