Intenzivní rozvoj průmyslu v Běloruské republice, nárůst počtu vozidel a výstavba měst mají transformační vliv na přírodní krajinu Běloruska i na samotného člověka v podobě negativního dopadu na zdraví. Tyto dopady jsou vyjádřeny zvýšením množství emisí znečišťujících látek do atmosféry, vypouštěním odpadních vod a kontaminací půdy. Navzdory neustálému vývoji technologií ke snižování negativních dopadů na životní prostředí je také třeba maximálně využívat schopnosti přírody samotné neutralizovat škodlivé emise. Toho je dosaženo především využitím zelených ploch.

Jako přirozený filtr slouží zeleň na území v hranicích pásma hygienické ochrany průmyslového podniku. Objekty flóry mají řadu specifických vlastností, které je třeba vzít v úvahu při organizaci krajiny na území podniku.

Co je to terénní úpravy?

Pro zvýšení efektivity plnění ochranných (bariérových) funkcí musí být území pásem hygienické ochrany upraveno. Pozemkové úpravy jsou chápány jako soubor opatření pro tvorbu a údržbu výsadeb, které plní sanitární, hygienické, rekreační, inženýrské, kulturní, estetické nebo jiné nezemědělské funkce.

Jaký stupeň terénních úprav je vyžadován pro pásma hygienické ochrany?

Návrh pásem hygienické ochrany navrhovaných zařízení musí počítat s terénními úpravami území pásma hygienické ochrany. Dle Usnesení MZ č. 91 ze dne 11.10.2017. „O schválení Hygienických norem a pravidel „Požadavky na pásma hygienické ochrany organizací, staveb a jiných objektů, které mají vliv na lidské zdraví a životní prostředí“ (dále jen SanPiN č. 91): stupeň terénních úprav území pásma hygienické ochrany navrhovaného zařízení by neměla být menší než 30 % jeho celkové plochy. Přitom stupeň ozelenění území pásma hygienické ochrany zemědělských zařízení včetně hospodářských zvířat, chovů prasat, kožešinových chovů, drůbežáren a areálů bez zástavby musí být alespoň 15 %, a pokud zástavba míra území pásma hygienické ochrany zařízení je více než 50 % – minimálně 10 % území pásma hygienické ochrany zařízení. U zemědělských zařízení je tak standardní úprava pásma hygienické ochrany výrazně menší ve srovnání s jinými podniky.

Co je třeba dodržovat při pozemkových úpravách pásem hygienické ochrany?

Při terénních úpravách pásma hygienické ochrany v souladu s usnesením Ministerstva přírodních zdrojů č. 5-T ze dne 18.07.2017. „Při schvalování ekologických norem a pravidel“ (dále jen EcoNiP) je nutné zajistit:

  • výběr sortimentu výsadeb z různých druhů stromů a keřů, které mají vyšší biologickou stabilitu než výsadby jednoho druhu;
  • soulad alespoň 50 % z celkového počtu stromů a keřů vysazených druhy, které jsou odolné nebo středně odolné vůči emisím škodlivin. Méně odolné druhy stromů a keřů by měly být umístěny uvnitř pole, pod krytem odolných druhů by měly být nejodolnější druhy stromů a keřů umístěny na hranici pole;
  • zachování objektů flóry rostoucích v hranicích pásma hygienické ochrany a jejich zařazení do výsadeb pásma hygienické ochrany, v případě potřeby provedení opatření k jejich rekonstrukci a péči.
ČTĚTE VÍCE
Jak odstranit starou trávu z trávníku?

Nachází-li se pásmo hygienické ochrany na pozemcích různých uživatelů pozemků, sečtou se plochy zeleně nacházející se na pozemcích těchto uživatelů pozemků v hranicích pásma hygienické ochrany a při posuzování zeleně se zohlední. zóna hygienické ochrany.

Co je to zeleň a jak ji zajistit?

Zeleň je poměr plochy území, na kterém rostou rostlinné objekty (stromy, keře, květinové záhony, trávníky, jiný travnatý porost) nacházející se v určité oblasti k celkové ploše této oblasti, vyjádřený v procentech. .

V případě, že je obtížné zajistit regulační terénní úpravy území pásma hygienické ochrany podniku, je povoleno použít vertikální terénní úpravy (výsadba popínavých rostlin podél zdí a plotů, víceúrovňové trávníky atd.).

Jaké jsou standardy krajinného designu pro obydlené oblasti?

Další důležitou otázkou je zajištění zelených ploch pro obyvatelstvo, které je jedním z kritérií pro pohodlný a zdravý život ve městě. Standardy pro poskytování zelených ploch obyvatelstvu v obydlených oblastech jsou uvedeny v EcoNiP a jsou:

Typy sídel Zásobování, m 2 /osoba, ne méně
zelené plochy v obytných budovách zelené plochy pro veřejné použití (pro města) lesy, zelené plochy v příměstských oblastech
regionální význam městský význam
Největší města 9 8 9 250
Velká města 10 7 8 200
Velká města 12 6 8 150
Středně velká města 15 3 6 100
Malá městská sídla
I 20 8 100
II 30 10 70
III 40 10 70
Venkovská sídla 12

Čím se řídit při terénních úpravách území?

Savchik Anastasia
Ekolog-intern ve společnosti ENEKA ODO

Při výpočtu požadovaných standardů pro terénní úpravy území sídel by se tedy měli řídit požadavky EcoNiP a při výpočtu požadovaného stupně terénních úprav zón hygienické ochrany podniků – požadavky SanPiN č. 91.