Kovová profilová trubka je optimální pro výrobu rámů pro malé hospodářské budovy, včetně skleníků. Jeho použití ve stavebních konstrukcích jim poskytuje:
- světlost,
- mechanická tuhost,
- stabilita,
- snadnost dopravy,
- nízká složitost instalace,
- snížení nákladů na výstavbu,
- zkrácení doby výstavby,
- snížení zátěže na zemi,
- schopnost realizovat prostorové formy jakékoli složitosti.
Vlastnosti tvaru rámu pro skleník
Hlavní parametry rámů pro skleníky jsou:
- výška,
- šířka,
- tvar rampy,
- úhel sklonu.
Rám se obvykle skládá z několika stejných plochých prvků (rámů) instalovaných ve stejné vzdálenosti po celé délce skleníku. Rovina rámů je svislá a kolmá k podélné ose skleníku. Po instalaci v požadované poloze se rámy na několika místech spojí do tuhé konstrukce pomocí podélných profilových trubek. V případě potřeby lze délku takové kovové konstrukce zvýšit instalací dalších rámů. Délka skleníku proto není důležitou charakteristikou.
Nejběžnější prostorové formy pro skleníky jsou:
- obloukové – stěnové trubky jsou oblouky sbíhající se do podélného vodorovného hřebenového nosníku,
- jednoplášťové – nejčastěji sousedící s jinými stálými budovami, s úhlem sklonu svahu od nich,
- štít – přímé a svislé stěnové trubky jsou spojeny šikmými trubkami sbíhajícími se do podélného vodorovného hřebenového nosníku,
- holandské – podobné štítovým trubkám, ale rovné stěnové trubky se rozšiřují směrem k základně, což poskytuje skleníku lepší stabilitu,
- pyramidální – přímé stěnové trubky jsou připojeny nahoře v jednom bodě.
Fáze 1: určení typu a velikosti skleníku
Vzhledem k tomu, že všechny rámečky mají stejný tvar a velikost, po vytvoření jednoho z nich jej můžete později použít jako šablonu. Největší vnitřní objem mají obloukové a štítové skleníky. Pro výrobu obloukové konstrukce je však vyžadován vysoce kvalitní stroj na ohýbání trubek, protože i malý rozdíl ve velikostech příčných prvků povede k potížím při instalaci průsvitného pláště a ke zhoršení estetiky celé konstrukce. Optimální volbou jsou proto štítové skleníky, které:
- vhodné pro rostliny různé výšky,
- poskytují dobré osvětlení,
- umožňují jednoduchou instalaci dalších prvků: dveře, větrací otvory, rámy atd.,
- podporovat nezávislé odstraňování sněhu ze střechy.
Pro snížení odpadu byste měli vzít v úvahu délku prodávané profilové trubky, která je nejčastěji 6 m. Proto při výšce stěny 1,7 m (jeden rám zabere 1,7 * 2 = 3,4 m) 2,6 m zbývá z trubky m, která vede ke sklonům střechy (každý 1,3 m). Při úhlu sklonu 30° získáme šířku skleníku 2,25 m (0,866 * 1,3 * 2). Délka skleníku může být libovolná (řekněme 7 m). Obvod skleníku tedy bude obdélník se stranami 2,25 ma 7 m.
Fáze 2: nalití základu
Skleník vyrobený z profilové trubky vyžaduje základ. Nejlepší možností by byl pásový základ umístěný po obvodu budoucího skleníku. Níže je uveden nejjednodušší způsob, jak jej postavit.
Plocha pro skleník se vyrovná do maximálního rozdílu 10 cm, do rohů obvodu skleníku se zatlučou kolíčky, přes které se přetáhne šňůra (pravoúhlost obvodu se řídí rovností délek úhlopříček). Po vyznačeném obrysu se vykope příkop o šířce 50 cm, jehož hloubka by měla přesahovat hloubku zamrznutí půdy. Na dno výkopu se položí a zhutní pískový polštář (tloušťka 10–15 cm). Stěny a dno výkopu jsou obloženy střešní lepenkou nebo jiným hydroizolačním listovým materiálem. Poté se po celém obvodu příkopu položí paralelní výztužné tyče a do ní se nalije betonová směs na úroveň terénu.
Po vytvrdnutí se na horní plochu položí 3–4 řady cihelného zdiva, které zajistí rovnoměrnost a vodorovnost horní roviny základu a ochranu před nadměrnou povrchovou vlhkostí. Vestavěné díly by měly být instalovány ve zdivu, ke kterému bude rám skleníku připevněn. Tyto části by měly být v rozích a každých 1÷1,5 m po délce dvou dlouhých stran. Zapuštěné části každé strany musí ležet na stejné přímce a vzdálenost mezi sousedními vloženými částmi každé strany musí být 2,25 m.
Fáze 3: výroba rámů
Pro rámy je vhodné použít profilovou trubku 40×20 mm. Obdélníkový průřez trubek umožňuje vyhnout se jejich úplnému řezání a dalšímu spojování výsledných částí. K tomu použijte brusku a vyřízněte z trubky trojúhelníkové úseky ve vzdálenostech od jednoho z jejích konců 1,7 m, 3 m (1,7+1,3) a 4,3 m (3+1,3). Úhel výřezu by měl být 90° mínus úhel ohybu. Poté se trubka ohne podél zbývající neporušené strany a výsledný spoj se svaří.
Počet takových prvků musí odpovídat počtu snímků v rámci.
Nyní je třeba na koncové rámy nainstalovat další prvky pro dveře a okno. K tomu jsou do nich mezi body napojení stěny a svahu a do základny přivařeny vodorovné příčné profilové trubky 40×20 mm dlouhé 2,25 m. Mezi nimi jsou svisle svařeny trubky 40×20 mm dlouhé 1,7 m, jejichž vzdálenost by měla být 70 cm (pro dveře) a 80 cm (pro okno). Do rámu s oknem je přivařena další vodorovná trubka, která určuje výšku okna.
Dveře a okno jsou vyrobeny z trubky 20×20 mm dle skutečných rozměrů výsledných otvorů.
Fáze 4: montáž rámu
Jeden z koncových rámů je nainstalován jako první a upevněn přísně svisle k vloženým částem. Poté jsou nejbližší mezirámové rámy postupně instalovány svisle a přivařeny k zapuštěným dílům. Každý takový rám je připojen k nejbližšímu již namontovanému rámu podélnými vodorovnými úseky profilových trubek o délce 20×40 mm rovnající se rozteči mezi rámy. Tyto výztuhy jsou připevněny mezi nejvyššími body rámu a tvoří hřeben mezi svahy a 10 cm pod bodem, kde se svah spojuje se stěnou. Poslední je instalován svisle a podobně připojen k rámu druhým koncovým rámem.
Dveře a okno jsou instalovány na hotovém rámu na markýzách.
Fáze 5: instalace průsvitného pláště
Jako materiál pro průsvitné stěny a střechy je vhodné použít polykarbonát nebo hutný polyethylen. K jejich upevnění se používají samořezné šrouby s vodotěsnými podložkami.
Spáry pláště jsou pokryty silikonem a spára mezi pláštěm a základem je vyplněna směsí cementu a písku.
