„Podle toho, jak zeleninové rostliny na našich záhonech vypadají (stonky jsou krátké, kořeny nevyvinuté, listy řepy tmavě fialové), půda je velmi kyselá. Bohužel není možné provést analýzu v laboratoři pro získání přesnějších informací. Dříve se půda na podzim několikrát vápnila a rostliny byly méně utlačované a výnos byl vyšší. Nyní jsme se rozhodli půdu na jaře před setím vápnit. Prosím, řekněte mi, jak dezoxidovat půdu a jaké množství dezoxidantů přidat. Je možné hned po tomto zasít a zasadit zeleninové rostliny?“
V. Kozma, str. Krekhaev, Černihovská oblast.
Podzolové, sodno-podzolové a jiné podmáčené půdy mají kyselou reakci. Jsou typické pro severní oblasti – severní Lesní step a Polesí. Kyselost půdy můžete určit pomocí indikátorového papírku, který se prodává v chemických prodejnách a specializovaných prodejnách semen.
Jedná se o sadu 60-75 proužků filtračního papíru namočených ve směsi indikátorových roztoků. Půda pro analýzu se odebírá na různých místech v různých hloubkách. Zaváže se do čisté gázy a ponoří se do vody (nejlépe destilované), odebírá se v objemovém poměru 1 hodina. půdu na 4-5 hodin vody. Po 5 minutách se do tohoto roztoku na 2-3 sekundy ponoří suchý proužek indikátorového papírku nebo se na něj nanese kapka roztoku. Ihned porovnejte barvu získanou papírem se stupnicí uvedenou na obalu. Pokud je hodnota pH mezi 3-4, půda je považována za silně kyselou, 4-5 – kyselou, 5-6 – mírně kyselou, 7 – neutrální a 8-9 silně zásaditou. Za nejlepší jsou považovány půdy s pH 6-7 a nejhorší jsou půdy s pH 4 (kyselé) a pH 9 (zásadité).
Jako meliorant na kyselé půdy se používá především vápno, které se obvykle aplikuje na podzim před rytím (orbou). Účelem vápnění je změna reakce v orné vrstvě na mírně kyselou (pH v rozmezí 5,5-6,0) nebo blízkou neutrální (pH 6,6-7,0), které jsou optimální pro růst a vývoj většiny plodin. Zároveň se zlepšuje struktura a vodně-vzdušný režim půdy. Živiny z humusu a přidané s hnojivy jsou pro rostliny dostupné.
Při stanovení dávky vápna potřebné k neutralizaci kyselosti půdy se bere v úvahu pH a mechanické složení půdy. Vápenné materiály musí být dobře rozdrceny, aby byl zajištěn spolehlivý kontakt s půdou a optimální reakce pro neutralizaci kyselosti. Vápno se rovnoměrně rozprostře po ploše a poté se hloubí. Dávka vápna na písčitých a hlinitopísčitých půdách je 1,0-1,5 kg na 10 m2 a platí dva roky. Na hlinitých a hlinitých půdách může aplikovaná dávka vápna dosáhnout 5,0-5,5 a dokonce 14,5 kg a vydrží 12-15 let. Nemůžete se však nechat unést vysokými dávkami vápna, protože půdu lze uvést do alkalické a zpřístupnit tak molybden, který ve velkém množství rostlinám škodí.
Kromě vápna lze přidat další materiály. Například vápenec, dolomitizovaný vápenec, obsahující 85-100 % účinné látky, se doporučuje používat na písčitých a hlinitopísčitých půdách chudých na hořčík. Jejich aplikace je účinná na plochách vyhrazených pro brambory a luštěniny. Dolomitová mouka (až 56 % uhličitanu vápenatého a až 42 % uhličitanu hořečnatého) se používá stejně jako dolomitizovaný vápenec. Křída (90-100% uhličitan vápenatý) působí rychleji než vápenec. Merrel (nejméně 50 % uhličitanu vápenatého) je účinný na lehkých půdách. Před přidáním se pálené nehašené vápno uhasí vodou a získá se načechrané vápno. Mleté pálené vápno se aplikuje přímo do půdy. Hašené vápno je silné a rychle působící vápenné hnojivo (hašené vodou). Jeho použití je účinné na těžkých půdách. Nedoporučuje se používat na písčitých a hlinitopísčitých půdách. Vápenatý tuf (alespoň 70-80% uhličitanu vápenatého) působí téměř stejně jako vápenec. Sádrokarton (jezerní vápno) obsahuje asi 60 % uhličitanu vápenatého. Působí rychleji než vápenatý tuf.
Kromě těchto základních vápenných materiálů se hojně využívají různé průmyslové odpady – břidlicový popel, cementový prach, rašelinový popel, různé strusky, karbidové vápno atd. Před jejich přidáním si však raději zkontrolujte, zda neobsahují těžké kovy, karcinogeny, popř. toxických látek.
Na kyselé půdy je účinné aplikovat popel z dřevin, obsahuje cca 40 % vápníku, 14 % draslíku, 3-7 % fosforu a také mnoho mikroprvků. Přidejte popel (3,0-6,0 kg na 10 m2) na kopání. Zvláště dobře působí na brambory a kořenovou zeleninu.
Při použití různých vápňovacích materiálů je nutné znát procento vápna (uhličitanu vápenatého) v nich, aby bylo možné provádět úpravy dávek při vápnění. Doporučení jsou obvykle pro 100% vápno. Pokud materiál pro vápnění obsahuje méně vápna, je nutné dávku zvýšit.
Rekultivace kyselých půd se samozřejmě nejlépe provádí na podzim, před oráním nebo rytím půdy. Pokud je však nutné provést rekultivační práce na jaře, můžete poté zasít a zasadit jakékoli zeleninové rostliny.
kandidát zemědělských věd
