Ale sakra! Pro většinu městských obyvatel je taková instituce spojena s neuvěřitelným, oko štiplavým zápachem, i když se přiblíží k jakékoli veřejné skříni, která není zatížena přístupem do kanalizace .
. a strašná propast, téměř vždy až po vrchol naplněná sračkami a močí. Posezení, nad kterým skoro brečíte z žíravosti vzduchu a skutečného očekávání, že když se vaše hovínko dostane na povrch, vyklepe cákance, které se samozřejmě rozběhnou! a určitě dosáhne cíle! Totiž tvůj čistý, kultivovaný zadek. Brrr ry jak nechceš! Napínáš nohy a doufáš, že se dostaneš pryč. napínáš uši. Všechno je ale marné, pár kapek, určitě to poletí. A nastává další problém – kde se umýt, pardon, husa. Mnohdy to není jednoduché, dokonce těžší než najít tuto budku přímo spojenou s ta stránka života.
Psal jsem bez úklonu. Ale někdy je to bez nich jasnější a jednodušší. Kakat a čůrat, všichni jdou. A ježci a zajíčci a princezny s císaři a domovníci s horolezci a astronauti na ISS.
A slovo shit se píše úplně stejně, se stejnými písmeny, například v Životě arcikněze Avakuma (kterého Lev Tolstoj považoval za zakladatele světské literatury v Rusku)). Ano, a zní to podle mě slušněji než výkaly
A TAK . takovou toaletu nepotřebujeme!
Když se prohrabete internetem, najdete prostě oceán, všelijaké nákresy, odborné výpočty a rady. seznamy dovezených zázračných materiálů, videa o hloubení obřích skladišť sraček bagry, izolování, betonování studní, prolamované zdivo a tak dále a tak dále.
A vše, co potřebujete, je úhledná malá toaleta v rohu zahrady. Jednodušší, rychlejší a bez problémů. Do kterého půjdou z nouze maximálně tři lidé, dva dny v týdnu a pak zdaleka ne vždy. Minus zima, polovina jara a polovina podzimu.
Nebudu dále mluvit, jen přidávám fotografie procesu výroby správné jámy pod toaletou, z improvizovaných prostředků, s minimem materiálních a morálních nákladů.
Nazvat jámu – tu pravou, mi moje životní zkušenost dovoluje, od lidí. Už nejsem mladý, několik let před důchodem, v životě jsem vybudoval spoustu věcí, navíc jsem se narodil a vyrostl ve svém vlastním domě. A poté, co vyrostl, se stal také architektem)).
Požadované materiály: dva nebo jeden a půl nebo jeden kovový sud. Trochu suti, rozbité cihly nebo rozbité břidlice, nebo trochu všeho, nebo cokoli, co najdete.
. hmm m . díru však bude nutné vykopat. )))
Nejjednodušší je vykopat díru, no, zhruba řečeno, vypadá to jako hrob. A ať je to při kopání jakkoli smutné a těžké, představte si, že nekopete hrob, ale zákop. Představte si, kolik KILOMETRŮ takových celovečerních zákopů musel váš dědeček nebo pradědeček kopat za války.
A nic, sténání se nesmí.
Pouze dno jámy by mělo být ve dvou úrovních, část, kde bude sud stát, na bajonetu lopaty výše (25-30 cm.)
Připravujeme hlaveň, pilně do ní děláme díru, celou spodní část, přibližně jako na fotografii. Je jedno jak a co, bruska, dláto, páčidlo.
Poté dno jámy vyplníme sutí nebo jinými improvizovanými materiály, které jsem uvedl výše (alespoň rozbitým nádobím se zrcadly), hlavní je, že se na dně objeví porézní nerozpustná vrstva o tloušťce alespoň 30 centimetrů . Čím větší je, tím větší je plocha země pro nasávání vlhkosti do půdy .
. nainstalujeme sud a posypeme kolem něj tyto odpadky.
A teď, DŮLEŽITÉ, na této vrstvě se musíte izolovat od země, ze které vše vyplníme. Aby se v budoucnu v průběhu let nesmíchala se zemí a neztratila schopnost odvádět vlhkost a šířit ji do velké plochy pro absorpci.
(lze to udělat s čímkoli – polyethylenem, plátnem, střešní krytinou, víceméně celým kusem stejné břidlice . )
VŠECHNO. Usínáme zpět na zem.
. 20 centimetrů suti uvnitř sudu ke dnu (nejlépe, není nutné)
Žumpa pod záchodem je připravena.
Zbývá dát samotnou budku nahoru. Je to možné i s opravou evropské kvality)))
Níže nahromaděný odpad rychle dehydratuje a minimálně zapáchá, ke kvašení je potřeba voda.
Počet let před očistou bude záviset pouze na výkonnosti organismů. Bude to ale trvat opravdu roky (spíše desítky).
A přesto vám radím, abyste byli velmi opatrní na aktuálně prodávané produkty, abyste zničili zápach a proměnili hovno ve vaší venkovské toaletě v suchý zbytek. Ve skutečnosti tyto prostředky nejsou nic jiného než určitý druh kvasinek (kolonie bakterií)
Zpracovávají hovno na nerozpustný zbytek a například vodu, plyn a alkohol. Ale kdo dal alespoň jednou v životě tinkturu nebo dal zápar na pití, případně následnou destilaci do měsíčku, nakonec uvařil pivo.
. Vědí, že na dně láhve, baňky, sklenice je vždy zbytek, který vypadá jako slizký kal .
Tak je to tady . jáma se prostě zanese, po chvíli se situace jen zhorší – vlhkost se téměř přestane absorbovat do půdy. Pozor, kyselý kal nevoní ani po fialkách.
To je vše. Hodně štěstí při čištění světa. ))
PS: Ano! Sudy lze nahradit čímkoli podobným.
****
Po pár letech..
