Jakmile onemocníte, všichni kolem vám začnou doporučovat lidové prostředky: dýchejte brambory, napařujte si nohy, jezte česnek nebo pijte cibulový vývar. A pokud o prvních dvou medicína jasně říká, že to nepomůže, protože viry a bakterie nemohou opustit tělo při zahřívání tkání, pak o cibuli a česneku existuje mnoho informací o jejich účinnosti proti virům. Jak je léčit a v jaké formě je užívat?

Co si přečíst v článku:

  • Česnek: proti široké škále virů
  • Cibule: odvar nebo extrakt?

Česnek: proti široké škále virů

Česnek se pěstuje po celém světě, většinou v suchém a horkém podnebí. Nejvíce ho vyrábí Čína, Indie, Jižní Korea, Egypt a USA.

Po tisíce let se česnek používá nejen jako koření a dochucovadlo, ale také jako širokospektrální lidový prostředek proti různým druhům onemocnění, včetně virových. Už Sumerové (2600–2100 př. n. l.) aktivně využívali léčivé vlastnosti česneku a panuje názor, že to byli oni, kdo přivezl česnek do Číny, odkud se později rozšířil do Japonska a Koreje. Záznamy o léčivých vlastnostech česneku se nacházejí v čínských, indických a egyptských starověkých spisech.

V roce 1720 byl česnek úspěšně použit k léčbě populace Marseilles před morem. Již v roce 1858 si Louis Pasteur všiml, že česnek zabíjí bakterie a je účinný i proti těm, které jsou odolné vůči jiným lékům.

Moderní vědci provádějící výzkum využívající česnek v různých formách zjišťují, že je skutečně účinný proti řadě virů a dalších onemocnění, včetně vysokého cholesterolu a krevního tlaku. Jaké je tajemství této účinnosti? Organosírové sloučeniny nalezené v syrovém a sušeném česneku, stejně jako v jeho oleji, zahrnují allicin, diallylsulfid, ajoen a mnoho dalších. Například bylo prokázáno, že allicin má antivirové, imunomodulační, protizánětlivé a antioxidační vlastnosti. V česneku byly dále nalezeny organické kyseliny, minerální látky (Mg, Zn, Se), vitamíny (C, A, B), enzymy a další užitečné látky.

Česnek snižuje cholesterol a krevní tlak, zabraňuje vzniku volných radikálů a v konečném důsledku pomáhá v prevenci nejen virových, ale i kardiovaskulárních a cerebrovaskulárních onemocnění a také snižuje riziko rozvoje demence a Alzheimerovy choroby.

Aby byl česnek skutečně účinný, neměl by se konzumovat smažený nebo vařený, ale čerstvý, sušený, ve formě šťávy, extraktů nebo oleje. Nejjednodušší způsob, jak dosáhnout požadovaného účinku, je olej a přísady – sníst potřebné množství čerstvého česneku je stěží možné. Vědci zatím nemají údaje o tom, kolik přesně česneku musíte sníst, abyste se chránili před konkrétní nemocí, ale neustálá konzumace česneku ve formě, ve které nejsou narušovány prospěšné látky (bez tepelné úpravy), byla uznána za prospěšnou.

ČTĚTE VÍCE
Je možné přesadit křen na jaře?

Mimochodem, česnek vám pomáhá rychleji se zotavit, i když ho pouze inhalujete. V jedné kvalitativní studii, kde jedna skupina lidí dýchala česnek a druhá ne, bylo zjištěno, že první skupina onemocněla méně často, a když onemocněla, bylo to na kratší dobu a byla také méně náchylná k nachlazení prostřednictvím kapiček ve vzduchu.

Cibule: odvar nebo extrakt?

Tradiční cibulový vývar se připravuje takto: 3 lžičky. suché drcené cibulové slupky je třeba nalít do 0,5 litru horké vody a přivést k varu. Výsledný odvar pak nechte 7–8 hodin louhovat, sceďte a vypijte čtvrt sklenice 3x denně po jídle.

Je známo, že slupky cibule jsou skutečně bohaté na bioaktivní sloučeniny, jako jsou fenoly, antokyany a flavonoidy, kvercetin a kyselina ferulová. Ve vnějších vrstvách cibule je jich mnohem více než v samotné cibuli. Cibulový odpad podle vědců obsahuje látky s protirakovinnými, antimikrobiálními, neuro- a kardioprotektivními vlastnostmi a také pomáhají proti obezitě a cukrovce.

Jestliže česnek působí hlavně proti virům, tak u cibule je více údajů o jeho aktivitě proti bakteriím. Vědci například zjistili, že slupky cibule působí proti různým kmenům patogenních bakterií Staphylococcus aureus, voskovým bacilům, E. coli a dalším.

Existují určité důkazy, že výtažky z cibule a česneku zvyšují účinnost antibiotik, ale v samotných studiích vědci uvádějí, že zatím jsou tato data příliš malá na to, abychom o nich mohli mluvit jako o plnohodnotném léku.

Cibulové slupky ve formě prášků nebo extraktů najdou uplatnění v různých odvětvích medicíny – k tomuto závěru dospěli moderní vědci. Co s odvarem? Zda se prospěšné látky z cibulových slupek vařením ničí, se zatím s jistotou neví – klidně se může stát, že jsou dokonce vylepšeny. Slupku samozřejmě nikdo nebude jíst, i když je vážně nemocný, takže odvar je jednoznačně lepší než nic. Neměli byste do něj však vkládat velké naděje: rozhodně nenahradí plnohodnotné léky a antibiotika na bakteriální infekce, spíše bude dobrým doplňkem terapie.